Archeolog s bičem a kloboukem, který krade starobylé artefakty pod nosem nacistům a komunistům a ukládá je do muzea, se dočkal v průběhu uplynulých třiceti let čtyř velkých filmů. Mohlo jich být ale víc – anebo mohly vypadat úplně jinak. Pracovalo se totiž hned na několika příbězích Indiana Jonese, které nikdy nespatřily světlo světa.
George Lucas a Chris Columbus například stáli u zrodu scénáře nazvaného Indiana Jones and the Monkey King – tedy v překladu Indiana Jones a opičí král. Populární dobrodruh se měl ve filmu tentokrát podívat do Afriky.
Příběh nicméně začínal ve Skotsku, kde Indy vyšetřoval záhadné vraždy, údajně zaviněné duchem. Jeho kamarád Marcus Brody, který se ukázal už v Dobyvatelích ztracené archy90 %, ho měl ale záhy nasměrovat do Afriky, kde starý Pygmej Tyki Tyki údajně vlastní mapu ke ztracenému městu opičího krále Sun Wu Kunga.
Aby toho nebylo málo, na tomto tajemném místě se údajně nachází sad, v němž roste strom s plody věčného života. Tento motiv se mimochodem až nápadně podobá Svatému grálu, který Indy hledal v Poslední křížové výpravě90 % – přestože námi vystopovaná první verze scénáře pochází až z roku 1995 a měla tak na zmíněný film navázat coby čtvrtý díl.
I tentokrát ale po opičím městě nepátral jen samotný Jones. V patách mu opět byli i nacisté, tentokrát vedení zlotřilým plukovníkem Wernerem Von Mephistem. Už jen samotné jméno vám asi prozradí, že tenhle padouch opravdu nejednal v rukavičkách a dokonce záhy unesl výše zmíněného starého Pygmeje. Indy tak musí Tyki Tykiho zachránit z obřího tanku.
Posléze se ukáže, že opičí město střeží gorily. Ty se zpočátku na Indyho partu dívají podezřívavě, ale následně se nechají zorganizovat a vést proti nacistům. Během boje je Indiana pronásledován nosorožcem, kterého si ale následně osedlá, zatímco gorily ovládnou onen obří tank.
Není tudíž divu, že padouši nedokážou útoku Indyho a jeho zvířecí armády čelit a jsou poraženi. Než ale zemře jejich vůdce Von Mephisto, stačí ještě Jonese zastřelit. Opičí král Sun Wu Kung ale dokáže svými věčný život propůjčujícími plody archeologa zase oživit.
Navíc prý Indyho už dlouho sledoval a váží si ho natolik, že mu věnuje magickou hůl, která je schopná stovky přeměn a po nocích se mění v orla, pokud ji hrdina někde zapomene. Pak ve scénáři nechybí ani něco jako romantický trohjúhelník, který skončí tak, že Jones políbí gorilu a jedna z žen se málem podpálí lahví bourbonu.
Fakt. Pokud nám to nevěříte, začtěte se do (naštěstí?) nikdy nenatočeného archeologova dobrodružství sami.
Příběh opičího krále byl však jen jedním z několika, nad kterými se v průběhu dlouhé historie Jonesovy ságy vážně uvažovalo.
Mimozemšťané sice do příběhů vstoupili poprvé až ve spíše vlažně přijatém Království křišťálové lebky72 %, snímek nazvaný Indiana Jones And The Saucer Men From Mars však začal George Lucas navrhovat prý už v roce 1993. S Královstvím sdílel řadu podobností, prý včetně nechvalně proslulého Jonesova přežití atomového výbuchu v lednici.
Indy se údajně měl hned na začátku málem oženit s lingvistkou Elaine McGregor, jen aby zjistil, že je jeho vyvolená zamotaná do nějaké patálie s mimozemšťany. Za to, že snímek nikdy nevznikl, patrně do jisté míry vděčíme Dni nezávislosti74 %, který v polovině devadesátých let vyobrazil invazi vetřelců z hlubokého vesmíru na Zemi.
Do třetice pak ještě stojí za zmínku příběh Indiana Jones and the City of Gods (Indiana Jones a Město bohů), na kterém pracoval režisér a scénárista Vykoupení z věznice Shawshank95 %Frank Darabont. Na něm se prý pracovalo mezi lety 2000 a 2003.
Ve Městě bohů se údajně měla objevit třináctiletá dcera Indyho a Marion, vystupovali v něm bývalí nacisté a mělo dojít i na křišťálové lebky a další motivy známé z pozdějšího filmu. Tyto informace však máme jen z uniklé verze scénáře, jejíž autenticitu nelze ověřit.
