Náš úterní článek o vědě za Interstellarem 84 % se měl původně věnovat i vysvětlení konce snímku a alternativním teoriím, které okolo něj vznikly. Téma však bylo natolik obsáhlé, že jsme se mu nakonec rozhodli věnovat samostatně. Chcete-li si ale nejprv připomenout, o čem vlastně Interstellar zhruba byl, rozhodně na první článek mrkněte. Tentokrát se budeme totiž věnovat výhradně závěru příběhu.
Konkrétně té části, v níž Cooper (Matthew McConaughey ) spadne do černé díry a dostane se do tesaraktu, v němž je čas reprezentován prostorem. Hrdina tak může nahlédnout do pokoje své dcery (Mackenzie Foy a Jessica Chastain ) v libovolném okamžiku minulosti. Toho Cooper využije a s pomocí robota TARSe morseovkou na své staré hodinky pošle informace, potřebné k vyřešení gravitačního problému profesora Branda.
Válka filmařů s televizí: Vysvětlíme, proč mají režiséři raději černé pruhy v obraze
Díky tomu je lidstvo zachráněno a může opustit umírající Zemi. Zatímco se tesarakt hroutí, Cooper si uvědomí, že jej postavili lidé z budoucnosti, aby mu umožnili dceru Murph kontaktovat. Následně proletí zpět pátou dimenzí okolo okamžiku, kdy ze začátku filmu loď cestovala červí dírou a Amelia Brand (Anne Hathaway ) se ho dotkla.
Poté je Cooper zachráněn a probudí se na kosmické stanici, kde se konečně opět setká se svou dcerou (tehdy už Ellen Burstyn ). Ta už je na smrtelné posteli, takže se s otcem rozloučí a pošle ho, aby se vydal za Amelií na třetí a poslední planetu, kterou měla posádka lodi Endurance ještě původně prozkoumat. Cooper poslechne, ukradne vesmírnou loď a vyráží, zatímco Amelia zakládá na třetí planetě základnu a pohřbívá jejího objevitele.
Co když to ale bylo všechno úplně jinak?
Nejrozšířenější teorie o alternativním konci Interstellaru předpokládá, že Cooper někdy během pádu do černé díry či během zhroucení tesaraktu zemřel. Asi největší smysl dává teorie, podle které Cooperův život končí scénou, kdy hrdina pluje vesmírnou prázdnotou poblíž Saturnu.
Už během setkání s doktorem Mannem na jeho ledové planetě slyšíme (dokonce dvakrát) myšlenku, že to poslední, co člověk těsně před smrtí uvidí, jsou jeho děti. A právě okolo Cooperovy dcery Murph se točí posledních deset minut snímku.
Drobné role v Pánu prstenů: Kde najdete režisérovy děti, skladatele či Tolkienova vnuka
Jak znovupostavená Cooperova farma, tak baseballové hřiště na kosmické stanici odkazují k místům, která se pojí se vzpomínkami na Murph. Sama základna má přitom tvar velmi připomínající světelný tunel, o kterém často mluví lidé, kteří se ocitli blízko smrti.
Podezřelé je pak i samotné shledání se s Murph, kdy Cooper nevěnuje žádnou pozornost zbytku lidí v místnosti – přitom jde o jeho vlastní potomky, o vnoučata a pravnoučata. Nikdo navíc ani okrajově nezmíní Cooperova syna Toma (Timothée Chalamet a Casey Affleck ) a jeho osud. Nemůže to být tím, že se Cooper o syna nikdy příliš nestaral a tudíž si na něj nevzpomene ani během umírání?
Dokonce i soundtrack Hanse Zimmera , který doprovází výše popsanou scénu Cooperova vznášení se okolo Saturnu, pak autorům teorie připomíná zvuk kardiografu při úmrtí pacienta.
Je tudíž možné, že Cooper skutečně v závěru své mise zemřel?
Pokud přijmeme popsanou verzi, v níž hrdina zemřel až po odeslání zprávy a setkání z Amelií Brand při průletu černou dírou, nebude v příběhu vlastně žádná zásadní díra. Někteří diváci navíc toto alternativní vysvětlení z různých důvodů preferují.
Bambi vs Godzilla: Ukážeme 7 nejbizarnějších crossoverů všech dob
Stejně ale může jít jen o přirozenou lidskou tendenci hledat vzorce i tam, kde třeba žádné nejsou. Absence zmínky o Tomovi v závěru například možná neměla žádný význam a režisér Christopher Nolan jen zkrátka nechtěl natahovat již beztoho dlouhý film – zvlášť když je Tom starší než Murph a tudíž pravděpodobně už i mrtvý.
A třeba světelný tunel má také přízemní vysvětlení. V hlubinách vesmíru u Saturnu prostě slunce nesvítí zdaleka tak silně, takže si lidstvo holt pomáhá obří lampou. Tunelovitý tvar stanice je pak daný jednoduše nutností neustálé rotace, která má simulovat působení gravitace – jak jsme ostatně psali už v úterý.
