Že se točí filmy podle skutečných událostí, nám přijde úplně přirozené. Občas ale trochu zapomínáme, že to funguje i opačně. Vybrali jsme pro vás ty nejzajímavější příklady vlivu hollywoodské kinematografie na skutečný svět. Někdy se totiž vliv nekritického sledování filmové produkce projeví způsobem, který byste ani trochu nečekali. Nezřídka naneštěstí skončí i tragicky.
1) Držení pistole bokem
Začneme proto optimisticky, totiž zachráněnými životy. I mezi skutečnými gangstery se občas najde nějaký idiot, který drží pistoli bočním úchopem známým z akčních snímků. Taková netradiční manipulace se zbraní ale samozřejmě snižuje přesnost střelby, čímž už dost možná ušetřila nejeden život nevinného člověka. Podle všeho ji zpopularizoval film Hrozba společnosti72 % z roku 1993.
Neortodoxní styl držení zbraně ale najdeme třeba i ve starších westernech ze šedesátých let a samotní režiséři Hrozby společnosti jej prý odkoukali přímo během reálné bankovní loupeže, takže asi navždy zůstane nezodpovězenou otázkou, zda bylo dřív vejce nebo slepice. Ať už ale boční úchop poprvé vznikl pro film nebo ne, kinematografie jej každopádně teprve dokázala zpopularizovat.
2) Čelisti a Bambi
Spielbergův legendární snímek nám ukázal žraloky jako nebezpečné vodní zabijáky, kterým chutná lidské maso a klidně se pro vydají na pláž, kam jezdíte na dovolenou. Případy útoku těchto paryb na člověka jsou nicméně ve skutečnosti velice vzácné – každý rok dojde průměrně zhruba k sedmdesátce, z nichž jen zlomek skončí smrtí oběti. Jde přitom o celosvětovou statistiku. Pro srovnání můžeme zmínit, že jen za prvních pět letošních měsíců zemřelo jenom na českých silnicích skoro 170 lidí.
I přes minimální riziko žraločího útoku se však po premiéře Čelistí84 % zvedla mezi veřejností vlna obav, která vedla k dočasnému útlumu návštěvnosti pláží, a naopak k nárůstu lovu nebohých vodních dravců. Něco podobného se prý stalo i po premiéře animovaného snímku Bambi83 %, jen samozřejmě v opačném gardu – ne nadarmo se v anglicky mluvících zemích říká odporu veřejnosti k zabíjení roztomilých zvířat Bambiho efekt. Žraloci, pavouci nebo třeba hadi ale naše estetické preference tolik neuspokojují, takže budou nejspíš vždycky neprávem na černé listině.
3) Zrušení otroctví
Abychom nebyli ke slavnému režisérovi Spielbergovi nespravedliví, zmíníme ještě jeho další film, Lincolna62 %. Na ten se totiž do kina vydal doktor Ranjan Batra z univerzity v Mississippi a zhlédnutí snímku ho inspirovalo k tomu, aby prohledal internet a našel si, jak přesně došlo ke zrušení otroctví v jeho státě. Byl dosti překvapený, když zjistil, že se tak nikdy oficiálně nestalo. Stát Mississippi sice klíčový třináctý ústavní dodatek ratifikoval, ale až v roce 1995 a nikdy o tom neinformoval archiváře Spojených států. Otrokářství tedy bylo čistě teoreticky stále povoleno.
Doktor Batra si ale objev nenechal pro sebe, kontaktoval místní vládu a ta urychleně vypracovala příslušnou dokumentaci. V Mississippi bylo tak nakonec otroctví oficiálně zrušeno 7. února 2013, skoro 150 let po smrti Abrahama Lincolna.
4) Kousající školák
Vliv filmu se projevil i v jiném americkém státě, v Iowě. Tentokrát šlo o tak excelentní a umělecky hodnotnou podívanou, kterou bezesporu byla duchaplná, skvěle zahraná a scénáristicky brilantní romantická fantasy Stmívání77 %. Ta údajně motivovala třináctiletého školáka, aby pokousal hned 11 svých spolužáků a spolužaček – přinejmenším to následně tvrdil chlapcův otec. Mladého upíra prý úřady poslaly do tamní obdoby diagnostického ústavu, což by si zasloužila i nejedna z postav filmové předlohy.
5) Kanadští a barmští Rambové
Rájem imitátorů akčního hrdiny Ramba je Kanada. Někteří jsou neškodní, jako osmnáctiletý mladík, který se mokřady v oblasti Toronta plížil v khaki oblečení s pomalovaným obličejem, a přitom sveřepě svíral notový stojan. Jiní jsou ale vysloveně nebezpeční – jeden muž s hlavou ovázanou pruhem rudé látky zemřel v přestřelce až poté, co zabil policistu. Podobných případů zná přitom nedávná historie naneštěstí více.
Rambo se také ve svém čtvrtém snímku s podtitulem Do pekla a zpět79 % vydal do Barmy, kde už desítky let probíhá konflikt mezi tamní vládou a povstalci. Film byl proto v zemi zakázán, a naopak mezi rebely okamžitě získal kultovní status. Karenská národní osvobozenecká armáda dokonce využívá některé citáty z filmu jako bitevní pokřik.
6) Vyšetřování vraždy JFK
Předtím, než se začal kontroverzní režisér Oliver Stone zajímat o Edwarda Snowdena a Vladimíra Putina, natočil film i o jednom z nejslavnějších atentátů všech dob, totiž o vraždě amerického prezidenta Johna Fitzgeralda Kennedyho. Vyvolal takový poprask, že donutil tehdejšího prezidenta Bushe podepsat nový zákon, podle něhož mimo jiné má ještě během tohoto měsíce dojít ke zveřejnění všech utajených dokumentů se vztahem k atentátu. Možný spoiler: snímek je dle příslušné komise „z větší části fikcí.“
7) Nepříjemná pravda versus Den poté
Bývalý viceprezident USA Al Gore vypustil před deseti lety do světa svůj kontroverzní dokument o globálním oteplování ve snaze zvýšit povědomí o tomto fenoménu mezi laickou veřejností. Ten se stal v některých zemích předmětem politických debat, jinde se dokonce dostal na střední školy jako součást výuky a vysloužil si chválu i sžíravou kritiku. Tak už to s filmy s podobnou tematikou často bývá a nikoho to moc nepřekvapí.
Pro nás je proto daleko zvláštnější, že k šíření povědomí o klimatických změnách přispěl i akční katastrofický velkofilm Den poté65 % známého ničitele světů Rolanda Emmericha, který rozhodně nepřichází s nějakými ověřenými fakty a místy zobrazuje naprosto bizarní události včetně magické vlny mrazu a obřích spojujících se tornád. Studie univerzity v Yale přesto potvrdila, že zhlédnutí blockbusteru mělo na diváky měřitelný vliv, který výzkumníci dokonce označili za silný.
8) Dokonalá vražda
Američtí vyšetřovatelé uzavřeli případ nečekané smrti devatenáctileté ženy jako sebevraždu. Pak se ale objevil Dan Leach, který ji znal už dlouhá léta a přiznal se, že za jejím skonem stála jeho ruka. Svůj čin úzkostlivě naplánoval tak, aby oklamal policii, a to se mu také povedlo. Proč se přiznal? Údajně se vydal do kina na snímek Mela GibsonaUmučení Krista77 % a byl jím natolik pohnut, že se rozhodl hledat vykoupení.
9) Taxikářův fanoušek
Martin Scorcese je mimořádně schopný režisér a Robert De Niro zase mimořádně schopný herec – o tom žádné. Jejich snímek Taxikář83 % ale fascinoval jistého Johna Hinckleyho natolik, že se vžil do titulní role a začal být chorobně posedlý tehdy mladou Jodie Foster. Dokonce se přihlásil na stejnou vysokou školu, aby ji mohl zasypávat básničkami a obtěžovat telefonáty.
Aby na herečku udělal dojem, rozhodl se zavraždit tehdejšího amerického prezidenta Jimmyho Cartera. Když byl pak zvolen jeho nástupce v úřadě Ronald Reagan, zaměřil se Hinckley na něj. Nakonec svůj čin provedl a prezidenta dokonce zranil výstřelem. Soud nařídil psychicky chorému atentátníkovi ústavní léčbu, ze které byl propuštěn teprve loni.
10) Pranky
Na posledním místě nesmíme zapomenout zmínit ani ty plody hollywoodských velkofilmů, s nimiž se setkáváme zdaleka nejčastěji. Ano, jde o všelijaké pranky a fanouškovské žertíky inspirované slavnými snímky.
https://www.youtube.com/watch?v=cVy7YeeqGZQ
Polský youtuber Sylwester Wardęga se proslavil mimo jiné svým Gandalfem zastavujícím polskou tramvaj nebo Spider-Manem obtěžujícím policisty. Jiní povedení vykukové zase klidně zablokují východ metra s imitují loňskou smrt hromotluka Hodora v seriálu Hra o trůny92 %. Pokud někdy na někoho takového narazíte, mějte s ním trpělivost. Náš žebříček dost přesvědčivě ukazuje, že jste mohli dopadnout i mnohem hůř.
