O post krále filmových padouchů by se mohli ucházet mnozí – lord Voldemort, Batmanův uchechtaný protivník Joker, nebo sithský válečník Darth Vader. Temný pán Sauron z Pána prstenů vedle nich možná nevypadá kdovíjak děsivě – sice strká prsty do všeho, co se ve Středozemi šustne, ale většinu času tráví jenom poulením žhnoucí bulvy z vidlicovitého vršku své černé věže. Možná ale změníte názor, až se o něm dozvíte něco víc.
1) Sauron je bytost stejné podstaty jako Gandalf či balrog
Ve světě Středozemě existují tvorové, kteří na sebe mohou vzít takřka jakoukoli fyzickou podobu, zatímco jsou vlastně sami nehmotní. Těm nejmocnějším se říká Valar a představují jakési nižší bohy, podřízené stvořiteli Ilúvatarovi. Ostatní se nazývají Maiar a vypadají tu jako planoucí démoni, tu třeba jako čarodějové. Sauron byl jeden z nejmocnějších Maiar, kteří kdy chodili po zemi a zpočátku sloužil bohu řemeslníku Aulëmu, než zradil a přidal se na stranu temného Valy Morgotha.
2) Dlouhá staletí hrál roli pobočníka
Ve službách svého mocnějšího předchůdce na trůnu Temného pána Sauron vedl do bojů nesčetné hordy skřetů, obrů, draků, balrogů a dalších zrůd a zrůdiček. Dostal také svou vlastní úplně první věžičku, ve které si pěstoval vlkodlaky. Sám se při jedné příležitosti v obřího vlka proměnil, jindy zase přijal podobu strašlivého upíra. Porazil také elfího krále v souboji písní, kterým předznamenal módu rapových bitev o celá milénia.
3) Nebyl vždycky padouch
Předtím, než začal sloužit Morgothovi se Sauron jmenoval Mairon, což znamená Obdivuhodný. Když pak jeho mistra rozdrtila vojska z dalekého Západu, kál se za své zločiny a chvíli to vypadalo, že zase začne sekat dobrotu. Nechtěl být ale dohnán před soud a proto uprchl a skryl se mimo dosah svých nepřátel, kde jej temnota postupně pohltila podruhé a tentokrát už nadobro. Nebo vlastně spíš nazlo.
4) Neminuly ho mnohé porážky
Z úvodu Společenstva Prstenu 90 % si nejspíš pamatujete, že Saurona zničilo Poslední spojenectví elfů a lidí na konci Druhého věku. Temnému pánovi ale ještě za jeho vlkodlačích let nakopala zadek elfí holka s pomocí obřího psa. Dokonce i když byl na vrcholu své moci, musel si sundat svůj Prsten a vzdát se armádě lidské země Númenoru, protože se tamnímu králi znelíbily Sauronovy snahy o dominanci nad Středozemí. Lidé tehdy váleli, protože žili několik staletí, používali palantíry a další skvělé hračky a zbudovali snad největší válečnou flotilu v dějinách.
5) Sauronovy úspěchy překonaly jeho pána
Z každého neúspěchu se ale Temný pán patřičně poučil. Jeho hlavní zbraní se staly lži a další lstivé taktiky. Za pomoci iluzí a úkladů dokázal vypátrat a zavraždit Aragornova předka a prvního nositele jeho prstenu Barahira, výše zmíněné hrdé Númenorejce zase svým našeptáváním definitivně dovedl až k válce s bohy, při které musel zasáhnout dokonce sám stvořitel Ilúvatar.
Přijal také elfí podobu a jako Annatar, Pán darů, pomohl kováři Celebrimborovi stvořit Prsteny moci. Následně vykoval vlastní Jeden prsten a skrze něj zbavil všechny ostatní šperky moci, uvrhl trpaslíky do ještě horší touhy po zlatě a zcela zotročil lidské nositele, z nichž se záhy stalo jeho devět hrozivých nazgûlů. Na vrcholu své moci tak disponoval větší silou než jeho dřívější pán Morgoth před svým pádem.
6) Vládl nezlomitelnou vůlí
Čaroděje Sarumana svedl ke zlu především pohled do palantíru, skrze který ho Sauron použil jako svou loutku. Správce Denethor dokázal Temnému pánovi odolávat, ale neustálé souboje s neporazitelným protivníkem a obrazy, které mu Nepřítel ukazoval probudily ve vládci Gondoru podezřívavost, zatrpklost a postupně i zoufalství. Pohledu do palantíru se bál i sám Gandalf Bílý.
Jediný, kdo dokázal Sauronovi čelit bez následků, byl Aragorn (v prodloužené scéně Návratu krále90 %). Pomohlo mu totiž, že byl jako dědic trůnu právoplatným vlastníkem Vidoucího kamene. Jak by si ale hraničář ze severu vedl, když by jej zajali a přivlekli před černý trůn v Barad-dûr nebo kdyby Saurona potkal v dobách jeho největší moci, lze jen těžko odhadnout.
7) Během událostí Pána prstenů měl tělo
Temného pána z filmové adaptace nejspíš znáte jen jako ohněm ověnčené oko s kočičí zorničkou. Vládce Mordoru však disponoval běžnou humanoidní schránkou, přestože nikdo přesně neví, jak vypadala. Po své kariéře mnohonásobného podvodníka a zrádce Sauron přišel o schopnost přijmout krásnou podobu, takže se nejspíš opět uchýlil k pochmurné, nadlidsky vysoké postavě, kterou byl v dobách Posledního spojenectví před useknutím prstu.
Tak jej koneckonců zachycují i vystřižené scény z filmové trilogie Petera Jacksona. Podle první verze scénáře se měl totiž v úplně poslední bitvě u Černé brány Sauron zjevit osobně a rozdat si to v epickém souboji s Aragornem. Na poslední chvíli jej však autoři nahradili obrem, aby pozornost diváků zůstala upřena k událostem okolo Froda a Sama v Hoře osudu. Ve scéně Sauronova objevení též na okamžik probleskne jeho ztracená krásná podoba.
8) Usmaží vás ve svém objetí
Hrubá síla sice není nejnebezpečnější zbraní Temného pána, přesto dokázal Sauron obstát v přímém střetnutí se skvělými bojovníky. Jak panovník lidí Elendil, tak elfí velekrál Gil-galad si na něj přinesli mocné magické zbraně – trpasličí meč Narsil, později překovaný v Aragornův Andúril a elfské kopí Aeglos, které vnášelo skřetům do srdce děs. Sauronovi dali oba nepřátelé pořádně zabrat, elfa musel nakonec dokonce spálit horkem, které vycházelo z jeho těla.
9) Možná vztyčil hory okolo Mordoru
Napadlo vás někdy, proč Sauronovu zemi lemují ze tří stran takřka nepřekonatelná pohoří? Kde se vzala, s jistotou nevíme, věrohodná teorie fanoušků ale tvrdí, že se o ně postaral sám Temný pán. Jeho mistr Morgoth totiž kdysi vztyčil Mlžné hory, takže mohl svému pobočníkovi poskytnout potřebné know-how. Sauron navíc ovládal počasí a také sopku v centru své říše. V knihách se také píše, že dokázal celé kopce srovnat se zemí, tak proč by nemohl umět i nějaké postavit?
10) Ten, jehož jméno nesmíme vyslovit
Během událostí popsaných v Pánu prstenů Sauron nedovoloval svým služebníkům vyslovovat jeho jméno a místo toho tvrdil, že je navrátivším se Morgothem. Jednak tím snáze dostal pod kontrolu lidské služebníky z Jihu a Východu, kteří se nikdy nevymanili ze stínu prvního Temného pána, jednak si mohl uzurpovat takřka božské pocty. Nakonec mu to ale stejně moc nepomohlo…
