Těžko hledat režiséra, který by se mohl chlubit podobnou filmografií jako Steven Spielberg . I mezi jeho snímky se ale najdou lepší a horší kousky. Válečného koně 69 % nebo Hooka 67 % můžeme právem považovat spíš za kroky vedle. Vynahrazují nám to ale legendární filmy typu Schindlerova seznamu 92 %, Zachraňte vojína Ryana 89 % nebo Čelistí 84 %. Do této druhé kategorie pak rozhodně patří i Jurský park 85 %.
Robosaurus versus digitální čarodějové

Možná si jej pamatujete jako film plný zubatých dinosaurů, kteří se urvou z řetězu a neustále pronásledují hlavní hrdiny. Proto vás možná překvapí, že se vymřelá zvířata dohromady objeví jen přibližně v patnácti minutách z celé více než dvouhodinové stopáže. Relativně dlouho vás budou tvůrci spolu s postavami jen vozit okolo prázdných výběhů a často je přítomnost ještěrů jen naznačená skrze šustící listí nebo třesoucí se vodní hladinu.
Tři, dva, jedna… Znáte všech 10 nejefektnější nástupů filmových postav na scénu?
Stejně tak není úplně pravda, že se Jurský park spoléhal hlavně na počítačové efekty. Skutečně stál sice u zrodu moderního CGI, pro větší realističnost ale kombinoval relativně nepočetné animované záběry s obřími loutkami. Když začne obří brachiosaurus spásat listoví poblíž úkrytu hrdinů, hlava, kterou z něj vidíme, patří ve skutečnosti mimořádně propracovanému robotovi.
Pozor, zlý rex!

Vzhledem k úctyhodným proporcím dinosaurů vznikla zpravidla skutečně jenom část jejich těla. Výjimku tvořil slavný tyranosaurus, jehož štáb vysochal v životní velikosti. Pravěký netvor působil samozřejmě patřičně děsivým dojmem. Protože v místě natáčení často pršelo a voda místy natekla i na jeho obvody, míval tendence nepředvídatelně se zničehonic pohnout. Když vznikala scéna, ve které šupinatý predátor napadá džíp, herce vyděsilo, že dokázal ukousnout část plexiskla.
Třeba Samu Neillovi ale byla nakonec nebezpečnější úplně obyčejná světlice. Když se pomocí ní snažil hladového tyranosaura odlákat, spadl mu na ruku hořící fosfor a ošklivě ho popálil.
Hlavně nenápadně

Vedle počítačové animace a obřích robotů ale tvůrci využili ke ztvárnění dinosaurů i lidské herce. Ti se museli vměstnat do raptořích obleků v dost nepřirozené, přikrčené póze. Hlavu měli zhruba na místě, kde začíná krk zvířete a rovnováhu jim pomáhal držet ocas. I tak musel být pohyb v poněkud netradičním kostýmu náročný, což ukazuje i chyba ve filmu, které si před premiérou nikdo nevšiml.
Mrkněte, jak se dělá počítačová magie. Animátoři z Industrial Light & Magic začínali ve skladišti
Když totiž raptoři vcházejí do kuchyně, aby se tam poohlédli po dvou uprchlých dětech, jeden z nich se zjevně začíná převažovat. Za otevřenými dveřmi v pozadí ale číhá duchapřítomný člen štábu, který uchopí ještěra za ocas a zabrání mu upadnout. Nikdo si ale neuvědomil, že se ruka pohotového pomocníka na okamžik ocitla v záběru.
Není to samozřejmě jediná zjevná chyba ve filmu – slavný je třeba záběr z řídícího střediska parku, kde na obrazovce počítače sledujeme živý přenos bezpečnostních kamer. Posuvník ubíhající pod videem ale jasně prozrazuje, že se jedná o nahraný klip uložený do paměti. Když se pak na konci filmu mladá Lex úspěšně dostane do systému, protože pozná svůj oblíbený Unix, použije program pro 3D správu souborů Fsn. Ten už od pohledu nepatří mezi nejpraktičtější software a tvůrci filmu ho ukázali spíš jen tak na efekt.
Kdo nadaboval ještěry?

Spielberg pro film najal nejednoho vědeckého konzultanta, rady, které dostal, ale ne vždy skutečně využil. Velociraptoři byli například ve skutečnosti menší, než je v Jurském parku ukázáno a v roce 2007 navíc spatřila světlo světa nová studie, z níž plyne, že tito dinosauři měli na části těla peří. Zvuky, které tvorové vydávají, pak údajně vznikly nahráním páření suchozemských želv.
Ryk tyranosaura zase kombinoval projevy psa, tygra, aligátora, ale i slona a tučňáka, zatímco brachiosaurus zněl jako kříženec osla s velrybou.
Chudáka dilophosaura zase potkal úplně opačný osud než raptory. Filmaři ho totiž výrazně zmenšili a místo toho, aby mu nějaký anatomický znak ubrali, dva nové mu přimysleli. Nebezpečný tvor tak hrozí nepříteli roztažením límce a plive jed do očí, což jeho skutečný pravěký předobraz nedokázal.
Hrát mohly hrdinka z Gravitace i Pepper z Iron Mana

Sebevěrohodnější ještěří potvůrky by ale nedokázaly film utáhnout, kdyby proti nim nestáli kvalitní lidští herci. Casting pro Jurský park nebyl vůbec jednoduchý. Protože autor knižní předlohy Michael Crichton vysloveně uvedl, že průvodce atrakcemi namluvil držitel Zlatého glóbu Richard Kiley , musel ho Spielberg samozřejmě najmout.
Role Alana Granta se měl původně ujmout Harrison Ford , než prohlásil, že nemá zájem. Další kandidát William Hurt se dokonce ani neobtěžoval pročíst scénář.
Přímo před vašima očima. Úžasné filmové detaily, kterých jste si vůbec nevšimli
Ellie Sattler málem nosila na plátně tvář Julianne Moore , Sandry Bullock nebo Gwyneth Paltrow . Malcolma si mohl zahrát třeba Jim Carrey . Představitele pana Hammonda, sira Richarda Attenborougha , zase Spielberg přilákal už z hereckého důchodu, takže se na plátně objevil poprvé po dlouhých čtrnácti letech. Když se přihnal k místu natáčení hurikán Iniki, starý pán většinu jeho řádění v klidu prospal.
Režisér se nad tím později pozastavil, Attenborough mu proto připomněl, že přežil bombardování Londýna za druhé světové války.
Snílci občas nemají dost soudnosti

Není také žádnou náhodou, že dvě poslední zmíněné postavy – Malcolm a Hammond – nosí oblečení protikladných barev černé a bílé. Malcolm v tmavém oděvu totiž symbolizuje hlas rozumu a také autora předlohy Michaela Crichtona, zatímco světlé šaty pana Hammonda označují za idealistu a snílka, což sdílí s režisérem Spielbergem.
Ten mimochodem Jurský park opustil ihned po natáčení, aby mohl stvořit další klenot světového filmu, již zmíněný Schindlerův seznam . Poprosil proto svého dlouholetého kamaráda George Lucase , aby dohlédl na postprodukci. Ten souhlasil a při práci na kolegově snímku se poprvé seznámil s možnostmi moderních digitálních efektů, což nepřímo vedlo k nové trilogii Star Wars. A k Jar-Jarovi. Cože? Že už najednou nemáte Jurský park tak rádi?