Karel Zeman patří mezi nejvýznamnější a nejoriginálnější filmové tvůrce české kinematografie. Jeho jedinečný styl, ve kterém mistrně kombinoval hraný a animovaný film, okouzlil diváky nejen doma, ale i v zahraničí. Zeman dokázal s neuvěřitelnou hravostí a výtvarnou invencí přivést na plátno fantastické světy inspirované dobrodružnými romány Julese Vernea.
Cesta do pravěku – výprava do minulosti
Jedním z nejikoničtějších filmů Karla Zemana je Cesta do pravěku (1955), který se stal milníkem v historii české kinematografie. Příběh sleduje čtveřici chlapců, kteří se vydávají na fascinující výpravu proti proudu času – od současnosti až do prvohor. Film je nejen dobrodružnou cestou skrze jednotlivá období vývoje Země, ale také edukativním a vizuálně strhujícím dílem. Zeman zde mistrně skloubil hrané scény s animovanými sekvencemi a výtvarnými efekty, díky nimž oživil prehistorická zvířata a scény z dávné minulosti.
Cesta do pravěku zaujala diváky po celém světě a dodnes je považována za vzor filmové vynalézavosti. I bez drahých triků a moderních technologií dokázal Zeman vytvořit podívanou, která překonala svou dobu. Film se stal inspirací pro řadu zahraničních filmařů a jeho vizuální jazyk zůstává i po desítkách let obdivuhodný.
Vynález zkázy – průlomové dílo
Již v roce 1958 zaujal Zeman světovým filmem Vynález zkázy, volně inspirovaným Verneovým románem Vynález zkázy (Face au drapeau). Film vynikal nejen výpravou a vizuální stylizací podle původních ilustrací Edouarda Rioua, ale především technickým zpracováním, které přinášelo kombinaci hraných scén s animovanými prvky. Díky tomuto průkopnickému přístupu si Zeman vysloužil přezdívku „český Méliès“.
Ukradená vzducholoď – chlapecké dobrodružství plné fantazie
Na úspěch Vynálezu zkázy navázal Zeman v roce 1966 filmem Ukradená vzducholoď, volně čerpajícím z Verneova románu Dva roky prázdnin. Tentokrát se příběh zaměřuje na pětici zvědavých kluků, kteří se náhodou dostanou na palubu vzducholodi během návštěvy výstaviště v roce 1891. Následuje dobrodružná výprava přes oceán až na exotický ostrov, kde zažijí robinsonský příběh se vším všudy – nechybí piráti, tajemný kapitán Nemo ani šťastný návrat domů.
Film je laděn jako chlapecká hra plná humoru, nadsázky a pohádkové fantazie. Scénář, na kterém spolupracoval Radovan Krátký, vystihuje právě tuto hravost a Zemanův typický laskavý ironický pohled na svět. Opět se zde objevuje jeho charakteristická kombinace hraného a animovaného filmu, stylizovaná podle ilustrací z Verneových knih.
Na kometě – melancholické zakončení verneovského cyklu
Posledním Zemanovým filmem volně inspirovaným Verneovým dílem byl snímek Na kometě (1970), který se však vymyká původnímu plánu vytvořit dětský cyklus „Tajuplný svět Julia Verna“. Film má spíše melancholické a vážnější vyznění, ale stále se drží Zemanovy poetiky a výtvarného rukopisu. I zde se objevují prvky kritiky války a zbrojení, což bylo v souladu s ideovými tématy tehdejší doby.
Zemanův styl – kouzlo výtvarného filmu
Zemanův filmový svět je plný bizarních vynálezů, nostalgie a hravosti. Zároveň však nabízí i jemnou kritiku společnosti – zejména pokrytectví, militarismu a nepochopení technického pokroku. Režisér dokázal technicistní vize Verneových příběhů převést do poetické filmové podívané, která oslovuje děti i dospělé.
V jeho filmech se objevili známí herci jako František Filipovský, Josef Větrovec nebo Eduard Kohout, kteří podtrhli kouzlo Zemanových fantazií.
Odkaz Karla Zemana
Karel Zeman zůstává legendou české kinematografie a jeho tvorba je dodnes inspirací pro filmové tvůrce z celého světa. Jeho filmy jsou důkazem toho, že i s omezenými prostředky lze vytvořit nadčasové, vizuálně působivé a fantazií nabité dílo.
Jeho odkaz dnes připomíná i Muzeum Karla Zemana v Praze, které nabízí návštěvníkům pohled do zákulisí jeho tvorby a připomíná, že hranice mezi realitou a snem ve filmu nemusí být vůbec zřetelná.