Populární série Letopisy Narnie ještě rozhodně neřekla své poslední slovo a v současné době se připravuje další snímek, adaptující knihu Stříbrná židle. V mezičase tak máme ideální přiležitost připomenout si starší filmy z kouzelného světa a samozřejmě také knižní předlohy spisovatele C. S. Lewise.
1) Trvalo desetiletí, než C. S. Lewis napsal předlohu
Budoucímu britskému spisovateli C. S. Lewisovi se už v šestnácti letech usadila v hlavě zvláštní představa fauna s deštníkem uprostřed zasněženého lesa. Trvalo ale mnoho, mnoho let, než se k ní vrátil a na jejím základě sepsal první knihu Letopisů Narnie,Lva, čarodějnici a skříň64 %. Nakonec vyšla až v době, kdy měl autor přes padesát.
Lewis do ní také zapracoval své autentické zážitky. Například šlo setkání s dětmi, které uprchly před nacistickým bombardováním Londýna na venkov. Sám se také částečně autobiograficky zachytil v postavě profesora Kirka. Lva, čarodějnici a skříň pak věnoval své kmotřence Lucy Barfield, podle které je také pojmenována jedna z hlavních postav.
2) Kniha se nelíbila J. R. R. Tolkienovi a některým křesťanům
Snad každý pozornější čtenář si povšimne, že Lewis do svých textů zakomponoval často dosti výrazné prvky příběhů z Bible. Lev, čarodějnice a skříň svou popravou lva Aslana připomíná umučení Ježíše Krista, Čarodějův synovec zase obsahuje třeba vlastní verzi Adama a Evy či stvoření světa.
Přesto se Letopisy mnohým křesťanům nezamlouvaly, zejména kvůli silnému vlivu pohanské mytologie. V Narnii najdeme kentaury, minotaury, ale třeba i Bakcha, boha vína a zábavy s ním spojené. Fanouškem nebyl ani J. R. R. Tolkien, věřící katolík a Lewisův přítel z klubu Inklings, jehož jméno se velmi obtížně překládá do češtiny vlivem dvojího významu.
Při jedné příležitosti se vyjádřil, že je mu líto, že mu Narnie a celá tato část Lewisova díla není sympatická, podobně jako některé Tolkienovy texty zase míjely samotného Lewise.
3) James McAvoy měl uši na dálkové ovládání
Pro Jamese McAvoye, který se později proslavil hlavně rolí mladší verze Profesora X v superhrdinském žánru, byla role fauna Tumnuse splněným snem. Ani tak ale pro něj natáčení nebylo vždycky lehké. Trávil hodně času v maskérně, kde dostával makeup, prostetické části faunova těla a také uši, jimiž se dalo hýbat s pomocí dálkového ovládání.
Složitý proces příprav samozřejmě trval dlouho a tak byl McAvoy dosti frustrovaný, když se něco pokazilo. Když sprostě zanadával před malou Georgií Henley, dala herečka dohromady sklenici, do které musel každý za svůj vulgární projev něco přispět. McAvoy prý zaplatil zdaleka nejvíc, o nějakou tu hotovost ale prý přišel i tehdy čtrnáctiletý herec Edmunda Skandar Keynes.
4) Aslan byl pro tehdejší trikaře značnou výzvou
Mnozí fanoušci knih se báli Aslana – tedy toho, jak bude lev na plátně vypadat. Gerald Butler se během castingu na roli (kterou nakonec získal Liam Neeson) otevřeně vyjádřil, že pokud bude Aslan loutkový jako ve starší televizní verzi, okamžitě odchází. Jiní zase s obavami připomínali, že stejné trikové studio, které mělo za úkol lva vytvořit, předtím pracovalo na kocouru Garfieldovi.
Skeptici byli ale nakonec příjemně překvapeni, digitální Aslan ale stál tehdejší trikaře hodně práce. Konkrétně trvalo prý okolo desíti hodin, než byl vyrenderován jediný jeho snímek – a do filmu o běžném frameratu jich potřebujete na každou sekundu zpravidla okolo čtyřiadvacíti.
5) Režírovat mohl Guillermo del Toro
Předtím, než se režisérem stal Andrew Adamson, byli osloveni i další tvůrci. Nabídku zvažoval například M. Night Shyamalan, vůbec první volbou byl ale Guillermo del Toro. Ten vyjádřil zájem, s dějem knižní předlohy ale měl jeden poměrně zásadní problém. No a pak ještě jeden menší.
O co šlo konkrétně? Z rozhovoru pro Guardian vyčteme, že del Toro nechtěl vzkřísit toho zatraceného lva. Pokládal totiž řečnickou otázku, co je to za oběť, když obětovaný ví, že se vrátí zpátky. Na Ježíšově příběhu se mu naopak líbí část, kdy Kristus volá ke svému otci, proč jej opustil.
No a pak taky nechtěl ve filmu Santu.
6) Problém se Zuzanou
Jedna z největších kontroverzí v historii Letopisů Narnie se ale netýkala filmu, nýbrž knihy. Konkrétně té, která chronologicky příběh uzavírá – Poslední bitvy. V ní se totiž vrací většina hrdinů z celé série. Tedy kromě Zuzany, která už zjevně v Narnii nevěří a našla zálibu ve rtěnkách a pozvánkách.
Tuto část Lewisova příběhu kritizovali mnozí další autoři dětských knížek jako J. K. Rowling či Phillip Pullman, jehož vlastní série Jeho temné esence stojí myšlenkově k Letopisům v zásadní opozici. O Problému Zuzany napsal svého času povídku i populární spisovatel Neil Gaiman.
Podobně jako v případě Pána prstenů existuje také prodloužená verze Letopisů Narnie. Nepřidává ale žádné zásadní příběhové zvraty či okamžiky prohlubující charaktery postav – spíš prodlužuje stávající scény a občas do nich přidává další detaily. Ořezána byla například závěrečná bitva, v níž diváci prodloužené verze najdou třeba nová zlá netopýří stvoření či dramatičtější nástup fénixe na scénu. No, mrkněte se sami.
