Před několika měsíci se objevily zprávy, že se filmaři v příštích letech opět vrátí do virtuálního světa Matrixu. Nemělo by jít ale přímo o restart celé série, ale zkrátka o nové příběhy z dobře známého prostředí, možná trochu podobné třeba loňskému Rogue One 79 % z vesmíru Star Wars. Určitě proto nezaškodí připomenout si, čím Matrix 90 %diváky ve své době zaujal a dozvědět se o něm několik nových zajímavostí.
Svoboda je otroctví
Začít musíme přirozeně odprostředka, totiž legendárním rozhovorem hlavního hrdiny Nea s Architektem v místnosti plné monitorů. Právě tam totiž začala většina diváků rychle ztrácet nit. Architekt je totiž tvůrce Matrixu posedlý perfekcionismem, a jako takový se vyjadřuje mimořádně složitě. Pokud jste celý život tápali, o čem vlastně v rozhovoru s naším Vyvoleným mluvil, máme pro vás stručnou rekapitulaci, která zároveň shrnuje základní premisu celé filmové trilogie.
Negativní recenze legend: Avengers nudí, Matrix je sci-fi nesmysl a Temný rytíř trpí domýšlivostí
Neo se dozvídá, že celé proroctví, na jehož základě ho Morpheus nalezl a vysvobodil, bylo ve skutečnosti lží. Svobodná vůle lidí totiž vytvářela nestabilitu Matrixu a stroje proto nechaly ten zlomek populace, jehož mysl se nedokázala virtuální realitě přizpůsobit, založit podzemní útočiště Sión. I ti, kteří utečou z područí strojů, proto stejně slouží jejich plánům.
Nestabilita, která se projevuje třeba tím, že se dříve poslušný agent Smith utrhl ze řetězu a klonuje se napříč celým Matrixem, je potom řešena právě prostřednictvím Vyvoleného. Ten se propojí s jádrem systému a přepíše ho, načež stroje zničí Sión a znovu ho založí, aby se v něm opět mohli shromažďovat lidé, kteří virtuální realitu nepřijmou – a zároveň, aby jejich počet zůstal omezen a nepředstavoval nebezpečí.
V opačném případě se Matrix zhroutí a všichni, kdo jsou k němu připojeni, zemřou. Neo je přitom už šestým Vyvoleným v řadě. Jeho předchůdci si zvolili první možnost a pokračovali v nekonečném cyklu. Náš hrdina ale kvůli své lásce k Trinity, ohrožené v průběhu finále snímku na životě, nakonec vybere tu druhou. To odstartuje děj finálního snímku Revolutions 74 %, v němž se Neo pokouší dohodou se stroji nalézt další, alternativní řešení.
Nebe, peklo, andělé a upíři
A tady už začíná ta skutečně zajímavá část – první dvě verze Matrixu totiž v ničem nepřipomínaly tu, kterou jsme viděli ve filmech. Šlo o perfektní svět, který ale možná i právě proto lidské mysli vehementně odmítaly. Proto stroje na druhý pokus stvořily živoucí noční můru, kde žili duchové, vlkodlaci nebo třeba i upíři. I tento experiment zklamal, a nakonec musel být zničen.
Ne však kompletně.
Několik programů vzdorovalo svému vymazání a uchýlilo se zejména pod ochranu Merovejce. Právě s nimi se střetl Neo ve druhém díle 77 % během útěku z honosného sídla. Stroje se navíc při navrhování virtuální reality zcela zjevně inspirovaly mytologií západního křesťanského světa, jak můžeme vyčíst třeba ze jmen těchto neposlušných programů.
Tři, dva, jedna… Znáte všech 10 nejefektnější nástupů filmových postav na scénu?
Jeden z bojujících upírů se například jmenuje Kain, což je zjevné pomrknutí směrem k biblickému příběhu o bratrovraždě, božím trestu ve formě nesmrtelnosti a Kainovu znamení. Přítomen je i vlkodlak Ábel. Jiným přeživším z minulých verzí Matrixu je potom třeba Seraph, jehož jméno zase odkazuje k jednomu z andělských sborů na nebesích a který tedy nejspíš pochází z úplně prvního pokusu. V doslovném překladu také znamená planoucí a když si Neo prohlédne svým speciálním zrakem Seraphův kód, opravdu jej vidí žhnout.
Výklad snů a šiřitel zkázy
Trilogie si ale s biblickými motivy pohrává samozřejmě mnohem častěji. Zmiňme třeba spasitelský charakter Neovy poslední cesty nebo koneckonců i samotný Sión, útočiště lidstva. Morpheus má sice jméno řeckého boha snů, jeho loď Nebuchadnezzar však odkazuje k babylonskému králi, který podle knihy Daniel hledal odpověď na otázku ze svého snu, jimž je samozřejmě míněna propracovaná iluze Matrixu.
Leccos prozradí koneckonců i poznávací značka Audi agenta Smithe, na níž nalezneme znaky IS 5416. V českém ekumenickém překladu šestnáctého verše čtyřiapadesáté kapitoly knihy Izajáš se dočteme: „Hle, já jsem stvořil řemeslníka, jenž rozdmychuje uhlí v oheň a zhotovuje zbraně k užívání. A já jsem stvořil šiřitele zkázy, aby hubil.“ Ještě víc tento úryvek praští do očí zahraniční diváky, neboť v populární Bibli krále Jakuba nahrazuje české slovo řemeslník anglický výraz pro kováře – smith.
Aby se Neo dostal k Architektovi, musí navíc odstřihnout přesně 27 bloků od elektřiny a tím získá 314 sekund, než proud opět naskočí. Dvacátou sedmou (a poslední) knihou Nového zákona je Zjevení, které mluví o konci jednoho světa a začátku nového, podobně jako sám Architekt. Čtrnáctý verš třetí kapitoly potom zní: „Andělu církve v Laodikeji piš: Toto praví ten, jehož jméno jest Amen, svědek věrný a pravý, počátek stvoření Božího.“ Jméno hrdinovy lásky Trinity zase znamená Nejsvětější trojici.
Kterou pilulku si vezmete?
Dost ale bylo výletů do světa posvátných textů, Matrix je totiž zajímavý i v jiných ohledech. Věděli jste třeba, že všechny scény odehrávající se ve virtuální realitě sladili tvůrci do zeleného odstínu, zatímco ty z reálného světa domodra? Tréninková sekvence Nea s Morpheem v prvním díle se ale neodehrává ani tam, ani tam, takže získala unikátní zlatavé zabarvení.
Chyby ve filmu. Kšiltovku si mezi skotské horaly neberte, gumové meče v bitvě taky nepomůžou
Ze záběrů také musela zmizet veškerá zeleň a byť jen náznak modré oblohy. Obojí poprvé vidíme až na konci třetího dílu.
Naše poslední zajímavost se pak týká samotného kódu Matrixu se sestává z obrácených písmen a čísel latinky, ale třeba i ze znaků japonského písma katakana. Pamatujete si na finální střetnutí agenta Smithe a Nea za deště? Některé kapky mají v této scéně tvar právě ikonických padajících symbolů, aby tak tvůrci nenápadně naznačili, že se celá virtuální realita rozpadá. Příště, až si budete poslední film pouštět, se pozorně dívejte!
