Film Na samotě u lesa patří dodnes mezi nejznámější české filmové komedie. Vznikl v roce 1976 díky spolupráci režiséra Jiřího Menzela a scenáristů Zdeňka Svěráka a Ladislava Smoljaka. Jeho humor, jemná ironie a skvěle napsané dialogy z něj dělají nestárnoucí snímek oblíbený napříč generacemi diváků.
Příběh a hlavní postavy
Film vypráví o typické pražské rodině Lavičkových, která touží po venkovské chalupě, aby si užila trochu přírody a klidu mimo ruch hlavního města. Nakonec se rozhodnou koupit starou chalupu od svérazného venkovského starce dědy Komárka. Prodej se však stále odkládá, děda Komárek totiž nikam nepospíchá a Lavičkovi s ním musí zatím chalupu sdílet.
Z dědy Komárka se stala ikonická filmová postava, kterou si zahrál nezapomenutelný Josef Kemr. Jeho přirozenost a autentický projev naprosto převálcovaly všechny ostatní herecké výkony a nesmazatelně se zapsaly do paměti českých diváků. Zdeněk Svěrák ztvárnil postavu Oldřicha Lavičky a Ladislav Smoljak se objevil v roli mlynáře Radima Zvona. Doktora Václava, přítele rodiny, hrál Jan Tříska, jehož scény byly ale dlouho cenzurovány kvůli jeho pozdější emigraci.
V hlavních rolích
- Josef Kemr – děda Komárek
- Zdeněk Svěrák – Oldřich Lavička
- Daniela Kolářová – Věra Lavičková
- Ladislav Smoljak – Radim Zvon
- Jan Tříska – doktor Václav Houdek
- František Řehák – zedník Lorenc
Zajímavosti, které možná neznáte
Chatařské zážitky podle skutečnosti
Scenáristé Svěrák a Smoljak využili při psaní scénáře své vlastní chalupařské zkušenosti. Postava dědy Komárka měla reálnou předlohu v panu Lukšíčkovi, se kterým rodina Svěrákových v reálu trávila léto. Lukšíček jim původně slíbil chalupu prodat, ale nakonec z prodeje sešlo. Ve filmu dokonce použili skutečnou pilu s prasklým chladičem od Lukšíčka.
Herecké komplikace a zákazy
Komunistická cenzura dělala při natáčení filmu problémy. Josef Kemr byl tehdy politicky nevhodný kvůli svým postojům k sovětské invazi v roce 1968. Režisér Jiří Menzel jej nakonec prosadil argumentem, že žádný jiný herec neumí kosit trávu a podojit kozu. Ještě větší problémy byly s Janem Třískou, který byl rovněž na seznamu politicky nežádoucích osob. Nakonec i jeho obsazení režisér Menzel urputně obhájil a prosadil.
Legendární hlášky a scény
Film Na samotě u lesa je dodnes oblíbený zejména díky vtipným a trefným hláškám, které zlidověly. Snad nejznámější je Komárkovo povzdechnutí při vytrvalém dešti: „A chčije a chčije.“ Nezapomenutelná je i scéna, kdy Svěrákova postava edukuje rodinu, jak správně podojit krávu.
Zajímavé lokace natáčení
Film se natáčel převážně v okolí Sedlčan a Petrovic, konkrétně v obcích Obděnice, Radešice a Nedvězí u Rabyně. Chalupa dědy Komárka dodnes stojí na samotě zvané Svídí. Scéna s padáním lehátka byla Menzlem řízena pomocí provázku, který osobně ovládal.
Úspěchy v zahraničí
Ačkoliv film vznikal v normalizačním Československu, měl úspěchy i na zahraničních festivalech. Vyhrál například na festivalu v San Sebastianu a Chicagu. Dokonce se pod názvem „A Cottage Near the Woods“ ještě v roce 2007 exportoval až do Litvy.
Propojení s Divadlem Járy Cimrmana
Ladislav Smoljak do filmu přenesl scénku inspirovanou divadelním představením „Akt“ od Divadla Járy Cimrmana. Historka s vodníkem, kterou ve filmu vypráví mlynář Zvon, odkazuje právě na legendární cimrmanovské představení s elektrickou valchou.
Závěr, který mohl být jiný
Původně tvůrci uvažovali, že by film skončil smrtí dědy Komárka. Tuto myšlenku ale zavrhli, protože podle nich by v dobré komedii prostě nikdo umírat neměl. Přesto si Ladislav Smoljak při sledování finální scény ve střižně poplakal dojetím.
Film, který nezestárnul
Na samotě u lesa je krásným příkladem, jak skvěle napsaný scénář a precizní režie ve spojení s perfektními hereckými výkony mohou vytvořit snímek, který nestárne. Diváci se k němu rádi vracejí a nové generace objevují jeho půvab znovu a znovu.
Zdroj: Kinobox, NFA, @PavelNovotak
