Když jsme chystali tento článek, tak nějak nám připadlo, že úplně nemá smysl vypisovat všechny detaily, které jsme zmiňovali u ostatních kolejí. Každý filmový fanda ví, jak zhruba vypadá společenská místnost Nebelvíru a které známé osobnosti čarodějnické historie jím prošly.

Proto si základní informace jen stručně shrneme a zaměříme se na ty méně známé drobnosti, které zvlášť nečtenáře knih možná překvapí.
Barvami Nebelvíru jsou červená a zlatá a roli erbovního zvířete plní lev. Po celou dobu Harryho školní docházky vedla kolej profesorka Minerva McGonagallová, o které jsme už před pár měsíci napsali dokonce samostatný článek.
Mrzimor: Proč si vážit nejnenápadnější bradavické koleje ze světa Harryho Pottera
Mezi nejvýznamnější studenty a absolventy patří krom ústředního tria hrdinů také celá rodina Weasleyů, všichni Pobertové (tj. James Potter, Sirius Black, Remus Lupin a Peter Pettigrew), Harryho spolužáci jako Neville Longbottom, Dean Thomas a Seamus Finnigan. Zejména knižní fanoušci si vzpomenou také na bratry Creeveyovy, na Angelinu Johnsonovou či Katie Bellovou a také na Levanduli Brownovou a Romildu Vaneovou.

Dalo by se ještě nějakou dobu pokračovat, ale zmíníme už jen Hagrida, který samozřejmě studium nakonec nedokončil – a pochopitelně Albuse Brumbála, jednoho z nejmocnějších čarodějů, kteří kdy žili.
Zmijozel: Špatná pověst bradavické koleje není tak docela oprávněná. Patřil do ní i Merlin
Zakladatelem koleje pak byl Godric Nebelvír, jehož jméno pak nesl Godrikův důl, vesnice, která byla domovem malému Harrymu Potterovi. Godric vedl po založení Bradavic táhlé spory se Salazarem Zmijozelem, neboť neměl rád ideologii čisté kouzelnické krve. Tak vznikla i rivalita mezi kolejemi, u jejichž zrodu tito dva muži stáli.

A tady to začíná být zajímavější. Godric po sobě podobně jako ostatní zakladatelé zanechal kouzelný předmět, v jeho případě meč. Ten ale nikdy nepadl do rukou lorda Voldemorta a jako jediný tudíž přežil válku o osud kouzelnického světa – a dokonce sám ironicky zničil medailonek Salazara Zmijozela.
Meč vyrobil skřetí kovář a král Ragnuk I., který se do svého díla tak zamiloval, že později poslal své služebníky, aby ho novému majiteli ukradli. Godric je ale odehnal a ze zbraně se stalo dědictví jeho koleje. Skřeti však na meč nikdy nezapomněli, jak se ukázalo i v posledních dvou filmech, kdy jej od Harryho Pottera žádal Griphook.

Společenská místnost Nebelvíru se nacházela v jedné z bradavických věží. Vstup střežil obraz Buclaté dámy, která po každém příchozím vyžadovala heslo. Obzvlášť Neville měl mimořádný talent je zapomínat.
Po návštěvě Siriuse Blacka během třetího roku Harryho studií byl však obraz poškozen a na čas jej nahradil jiný, v němž žila namalovaná verze sira Cadogana. Tento chrabrý válečník, zapomenutý rytíř kulatého stolu, se svým vystupováním k odvážným členům Nebelvírské koleje vskutku hodil.
Havraspár: Bradavická kolej vítá mudrce i excentriky, proti knihám změnila barvy
Během svého legendárního souboje s wyvernou z Wye skončil s roztaveným hledím přilby, zničeným mečem, zpola sežehnutou hůlkou a sežraným koněm. Přesto se Cadogan nevzdal, naskočil na opodál se pasoucího tlustého poníka a zlomenou hůlkou proklál příšeře jazyk. Sršící jiskry následně zažehly plyny v nitru nestvůry a následná exploze wyvernu rozmetala.

Na závěr pak nesmíme zapomenout na prakticky povinný příběh kolejního ducha. Tím byl v případě Nebelvíru jistý sir Nicholas de Mimsy-Porpington, známější jako Skoro bezhlavý Nick. Žil u dvora anglického krále Jindřicha VII. a koncem patnáctého století udělal tu chybu, že se pokusil jisté šlechtičně kouzlem narovnat zuby.
Omylem jí však nechal narůst kel, za což skončil na popravišti. Co hůř, sekera popravčího byla tak tupá, že kat potřeboval pětačtyřicet úderů, aby Nicka zabil. Ani tak se mu navíc nepodařilo zcela oddělit hlavu nešťastného čaroděje od těla, což Nicka štvalo ještě celá staletí po smrti. Nebyl tehdy přijat do honu bezhlavých, protože technicky vzato stále ještě svou hlavu měl.