Filmové recenze profesionální kritiky se nezřídka rozcházejí s názory řadových fanoušků a samozřejmě se neshodnou ani mezi sebou. Není na světě člověk ten, aby se zavděčil lidem všem a v umění to platí trojnásob. Recenzent Star Tribune třeba svého času sestřelil čtvrtou epizodu Star Wars a podle vlastních slov toho dodnes nelituje – a od své recenze se na legendární akční sci-fi už nikdy znovu nepodíval. Proti proudu šli ale i další jeho kolegové. Vybrali jsme pro vás ty nejšťavnatější kritiky úspěšných legend stříbrného plátna!
Pro začátek se ještě chvíli zdržíme v předaleké galaxii, neboť pátý díl dodnes zbožňují snad všichni fanoušci série či žánru a scéna, v níž Darth Vader odhalí Lukovi, že je jeho otcem, se proslavila po celém světě. Nic z toho ale neudělalo dojem na Erica Shortera z deníku Daily Telegraph, který v recenzi prohlásil: „Je těžké vypěstovat si mezi všemi těmi tlačítky, číselníky a pípajícími počítači ke komukoli citový vztah. Zvlášť, když se spolu lidé baví buď technicky, nebo hloupě, nebo sotva slyšitelně. Film měl možná raději rezignovat na jakékoliv dialogy a spokojit se s titulky tam, kde by byly potřeba.“
V závěru svého textu pak prohlásil, že měli autoři zvážit pro své dílo raději animovanou podobu, když už nám nutně musejí ukazovat souboje laserovými meči a ušaté muppety se smutným pohledem Petera Lorra (narážka na Yodu).
Nákladná, romantická plavba nejslavnější lodí světa si odnesla jako jeden z pouhých tří filmů v historii rovnou 11 Oscarů (z celkových možných 14). I tak se našli kritici, na které neudělala sebemenší dojem. Stephanie Zacharek pro zpravodajský server Salon napsala, že si Titanic zasloužil někoho lepšího, než „plundrujícího“ režiséraJamese Camerona. Kritik deníku Los Angeles Times si zase postěžoval na stupiditu dialogů a suše dodal, že si má s sebou příště filmový tvůrce vzít na palubu někoho, kdo skutečně umí psát.
Za zmínku ale stojí především krutá recenze Brandona Judella, v níž autor doporučuje snímek výhradně těm, kteří chodí do kina kvůli všem těm bum, bác a hopla. Zaráží jej, že se tří a půl hodinový film obejde bez sebemenšího charakterového vývoje. Popisuje také scénu, v níž se Rose se sekerou vydává zachránit svého milovaného Jacka. Všem, kterým připadá důvěryhodná, vzkazuje: „Bůh žehnej vám i vašemu potomstvu, které musí žít s tak nešťastným genofondem.“
Jako skalní fandové horrorové sci-fi o všemi oblíbeném xenomorfovi jsme se samozřejmě nezapomněli podívat ani na negativní reakce dobové kritiky.Frank Rich z časopisu Time sice chválí technické kvality filmu, považuje jej ale za příliš komerčně, přímočaře odvyprávěný. Vetřelce navíc prohlašuje za nemanželské dítě Čelistí84 % a Star Wars a velmi odvážně tvrdí, že snímek postrádá představivost.
Dave Kehr z Chicago Readera jde ještě dál a píše, že Scottovy techniky budování napětí byly staré už v roce 1914, kdy začal vycházet seriál The Perils of Pauline75 %. Místo herců má Vetřelec prý jen těla, z nichž některá poskytli třeba Sigourney Weaver a Tom Skerritt.
Nit suchou nenechal Chicago Reader ani na úvodu velkolepé fantasy trilogie. Ústy svého recenzenta Jonathana Rosenbauma: „Je to plné nádherných scenerií a v pořádku je i cit pro měřítko, ústřední myšlenka příběhu mi ale přišla vcelku povrchní a u bojových částí jsem se nudil.“ Jeho kolega Blake French zase suše konstatoval, že: „Jen jediná věc je horší než špatný film, který si myslí že je dobrý – tři hodiny dlouhý špatný film, který si myslí že je dobrý.“
The Christian Science Monitor zase pranýřuje údajnou dřevěnost Froda Pytlíka, považuje úvodní část za příliš roztahanou a tvrdí, že scény v Kraji působí dost nudně. Společenstvo považuje za značné zklamání, jemuž už nepomohou ani obě další pokračování.
Tvrdé kritice se nevyhnul ani jeden z nejoblíbenějších superhrdinských bijáků současnosti. Amy Nicholson si stěžuje, že kdo nemá nakoukaného Thora74 %, Captaina Americu67 % a druhého Iron Mana73 %, nemá šanci dění na plátně pochopit. Tvrdí také, že finální bitva až podezřele připomíná jiný drahý akční snímek: „Pirátská kopie třetích Transformers63 % se zjevně dostala až na Asgard.“ Svou recenzi uzavírá povzdechem nad nízkými ambicemi filmu.
Podobnost s robotskou mlátičkou postřehl i její kolega Al Alexander, který neváhá Avengers nazvat jedním z nejstupidnějších superhrdinských filmů v dějinách a Hawkeye považuje za nejhorší výkon Jeremyho Rennera. Zmínit ale také musíme názor kritika Joa Williamse, který shrnul své dojmy poněkud lakonicky: „Biff! Bam! Nuda!“
Recenzent Steve Rhodes snímek nedoporučil a udělil mu jednu a půl hvězdičky ze čtyř. Ve svém textu tvrdí, že pouze Tom Hanks v hlavní roli podal kvalitní herecký výkon a dodává, že jej snímek tak nudil, že průběžně kontroloval hodinky. Připadalo mu také, jako by každých deset minut snímku psal úplně někdo jiný.
Ke slovu se ale znovu dostane i Jonathan Rosenbaum: „Poselství o tom, že je hloupost vykoupením, je soudě podle přetrvávající popularity filmu přesně tím, co chtějí Američané slyšet.“ Rob Vaux a Ken Hanke dokonce nazývají Forresta Gumpa čistým, černočerným zlem, respektive z morálního hlediska nejodpornějším filmem historie.
Bob Graham považoval Matrix za beznadějný zmatek a domýšlivý sci-fi nesmysl. Píše: „Je až ohromující, kolik peněz, talentu, technické zručnosti a obrazotvornosti je možné vyplýtvat na něco tak stupidního.“ Jeho kolega Nick Davis nezůstal pozadu, udělil snímku nejnižší možné hodnocení a jeho scénář přirovnal k příběhu pornofilmu. Napoprvé se v kině ani nedokázal přimět, aby Matrix dokoukal a musel to se sebezapřením dohánět později, což se mu prý dosud nikdy nestalo.
Svou recenzi plnou spílání a sžíravé kritiky končí slovy: „Matrix je nejméně lidský, nejméně zodpovědný a nejneomluvitelnější snímek, jaký jsem kdy viděl.“
Podobně příkrý odsudek má Nick Flick i pro Zelenou míli, natočenou podle knižní předlohy Stephena Kinga. Považuje totiž film za skrytě rasistický pro způsob, jakým nakládá s jednou z jeho hlavních postav, vězněm Johnem Coffeym. Tvrdí: „Aby Zelená míle zabránila divákovi odhalit znepokojivé vyznění svého příběhu, musí na sebe vršit různé podzápletky a příhody. Zdá se pak přívětivější, než ve skutečnosti je.“
Dennis Schwartz nadepsal svou vlastní recenzi: „Těch 188 minut stopáže mi přišlo jako rozsudek smrti.“ Na webu s logem vypsaným za pomoci fontu Comic Sans kritizuje manipulativní zacházení snímku s divákovými emocemi, pochválil však alespoň povedené herecké výkony.
„Proč tak domýšlivě?“ ptá se Fernando F. Croce jednoho z nejpopulárnějších superhrdinských filmů vůbec. Svou tirádu zahajuje: „Úlohu letního blockbusteru zvládá Temný rytíř průměrně, jako umění je ale bezcenný a jako fenomén docela znepokojivý.“ Stěžuje si, že jakýkoli pokus o kritiku vyvolá ostrou reakci Batmanových fanoušků. Nudil jej i jinými oslavovaný herecký výkon Heatha Ledgera.
To Adam Nayman se už smířil s tím, že se ten „nedokonalý a přeceňovaný“ film mnoha fanouškům líbí či že jej dokonce milují, shodne se ale se svým kolegou, že se mu zajídá jeho naprosto jednostranné přijetí.
A na závěr ještě jeden letošní snímek. Pamatujete ještě Stephanii Zacharek ze Salonu? Ta teď píše pro časopis TIME a opět negativně: „Logan Jamese Mangolda je plný temných stránek lidské povahy. To z něj ale nutně nedělá dobrý film.“ Považuje Logana za snímek, který by se rád tvářil jako důležitý a politický, jenž ve skutečnosti jen „příšerným a arogantním násilím“ dělá sám sobě reklamu v klasickém superhrdinském stylu.
Jim Lane zase chválí profesionální řemeslnou práci i v detailech, ale dodává, že je Logan „příliš dlouhý, bezútěšný a deprimující.“ Nelíbí se mu navíc, že snímek protahuje všemi těmi sprškami krve mladou herečku Dafne Keen a dodává, že mu přijde, jako kdyby film vznikl proto, že už režiséra Mangolda nudí série X-Men – kterýžto přístup recenzent zcela sdílí.
