V oblasti filmu a televize se často setkáváme s hodnoceními, která označují některé projekty jako „všechno nejhorší“. Tato nálepka může být výsledkem špatného scénáře, slabých hereckých výkonů či nezdařilé režie. V historii kinematografie existují četné snímky, které kritici i diváci odsoudili jako propadáky. Například film „The Room“ režírovaný Tommy Wiseauem je dnes považován za kultovní, avšak z počátku byl kritikou drtivě odmítnut. Přesto, díky své bizarnosti a nečekané popularitě mezi diváky, získal jisté kultovní postavení.
Seriály a televizní pořady také nezřídka čelí tvrdé kritice. Některé projekty s nadšením očekávané kvůli svému hvězdnému obsazení nebo ambicióznímu námětu nakonec diváky zklamaly. Takový osud postihl například seriál „Heroes“ v pozdějších sériích, kdy jeho scénář začal ztrácet na soudržnosti a postavy přestávaly být uvěřitelné. Diváci nezapomínají, a tak i přes někdy silný začátek se mohou tvůrci ocitnout na tenkém ledě, pokud nedokážou udržet kvalitu seriálu.
Navzdory všemu však „všechno nejhorší“ může mít své kouzlo. Mnozí lidé nacházejí v slabších dílech důvody k úsměvu, ať už kvůli nevědomě komickým situacím, nebo kvůli charismatu tvůrců, kteří si za svým projektem stojí. Taková díla mohou dokonce inspirovat další tvůrce k odvaze zkoušet nové a nekonvenční přístupy. Kulturní krajina je díky takovým pokusům rozmanitější a obohacuje se o různé úhly pohledu na to, co je skutečně „všeobecně špatné“ nebo naopak nečekaně dobré.
Co by vás mohlo zajímat: fimfárum, zabití posvátného jelena, x, na hromnice o den více, amanda abbington
