Téma „vymítač ďábla“ se v kontextu filmové a televizní kultury stalo ikonickým především díky hororu „Vymítač ďábla“ z roku 1973, režírovaného Williamem Friedkinem. Tento film, založený na knize Williama Petera Blattyho, který jej také produkoval, se stal mezníkem v žánru hororu. Příběh o posedlé dívce a knězi, který se snaží vymítat démonické síly, přinesl do kinematografie surovost a realismus, které šokovaly diváky i kritiky. Herecké výkony Ellen Burstyn, Lintda Blair a Maxe von Sydowa dodaly příběhu na autentičnosti a napětí.
Úspěch filmu vedl k pokračování a adaptacím, včetně seriálů a dalších filmů, které se pokoušely navázat na jeho dědictví, ačkoliv s různou mírou úspěchu. Symbolem silného dopadu „Vymítače ďábla“ je to, že stal se klasikou, kterou akademici a fanoušci zkoumají i desítky let po premiéře. V roce 2016 vznikl seriál s jednoduchým názvem „Exorcist“, který modernizoval původní příběh, avšak dokázal zachytit temnou atmosféru a dilemata původního díla, přičemž se vracel i k původním postavám.
„Vymítač ďábla“ má své pevné místo v kultuře, a to nejen jako strašidelný příběh, ale jako průzkum lidského strachu a víry. Jeho vliv sahá daleko za hranice běžného hororu, inspiruje nové generace tvůrců a stále získává nové fanoušky. Produkce spojené s vymítáním ďábla nás nutí přemýšlet o vlastní víře, zlo a jeho podobách, a o tom, co znamená být člověkem ve věčném boji s temnotou.
Co by vás mohlo zajímat: desatero přikázání, smrt na nilu, lucy lawless, j. edgar, armie hammer
