Žraloci se stali ikonickým prvkem filmového průmyslu, zejména díky snímku „Čelisti“ režiséra Stevena Spielberga z roku 1975. Tento film nejenže představil jednoho z nejslavnějších predátorů oceánů, ale také vytvořil nový standard pro napětí a strach ve filmovém průmyslu. „Čelisti“ využily kombinaci inovativních filmových technik, jako je dramatická hudba Johna Williamse, a chytrého využití mechanických žraloků, což vedlo k řadě napodobitelů a nastartovalo žánr hororů s mořskými potvorami.
V televizní a streamingové éře žraloci zůstávají populární díky řadě dokumentárních seriálů a reality show, jako je například „Týden žraloků“ na stanici Discovery Channel. Tyto programy často představují žraloky jako fascinující a tajemné bytosti, které mají své místo na vrcholu potravinového řetězce, a zároveň se snaží zvýšit povědomí o ochraně těchto někdy neprávem démonizovaných tvorů. Záběr kamery pod hladinou a nejnovější technologie natáčení přinášejí divákům neuvěřitelné záběry ze života žraloků, a tak oslovují nejen milovníky přírody, ale i široké publikum.
Kultura, která obklopuje žraloky ve filmu a televizi, je však dvojsečná. Na jedné straně tyto produkce přitahují pozornost k důležitým ekologickým otázkám a zvyšují povědomí o nutnosti ochrany oceánských ekosystémů. Na druhé straně stereotypy o žralocích jako bezmyšlenkovitých zabijácích často přetrvávají, což může vést k neopodstatněnému strachu a někdy i k lovu těchto živočichů. Je tedy úkolem současných tvůrců a filmařů najít rovnováhu mezi vzrušujícím vyprávěním a zodpovědným zobrazováním skutečnosti o těchto fascinujících tvorech.
Co by vás mohlo zajímat: žraloci v paříži, under paris, žralok, třetí řada
