Většina fanoušků díla J. R. R. Tolkiena má v oblibě filmovou trilogii Petera Jacksona . Přesto mnozí z nich svým přátelům už mnohokrát museli vysvětlovat leccos, co adaptace proti předloze upravila či jednoduše nedovysvětlila. Patříte-li pouze mezi filmové fanoušky, nezoufejte! Jsme tu my abychom vám prozradili, které vaše domnělé znalosti o Pánu prstenů nemají nic společného s knihami!
1) Elfové mají špičaté uši a nerostou jim vousy
Věřte nebo ne, Tolkien nikdy nenapsal do žádného ze svých klíčových děl, že by elfové měli špičaté uši. Tuto informaci nejenže nenajdete v Pánu prstenů, nýbrž ani ne v Hobitovi a dokonce ani v Silmarillionu. Spisovatel jen ve svých poznámkách zmínil, že mají elfí uši tvar podobný lístku. Mezi fanoušky se tudíž dodnes občas vedou spory, zda se to vůbec počítá.
Pán prstenů: Povíme, které postavy se mohou vrátit v seriálu (a koho naopak neuvidíme)
I pokud ale pro špičatost uší existují jisté doklady, představa že mají všichni elfové holé brady, je v každém případě mylná. Tolkien totiž v Návratu krále explicitně zmiňuje, že líce Círdana Stavitele lodí zdobil rovnou dlouhý plnovous. Zarostlá tvář samozřejmě nebyla mezi elfy nijak obvyklým jevem, u těch nejstarších se ale občas rozhodně vyskytovala.
2) Saruman stvořil skuruty
Temný pán Sauron sice posílá do boje vojska obřích slonů, jeskynních obrů, nazgûlů a podobné verbeže, v jednom ohledu ho ale zrádný čaroděj Saruman přeci jen překonal. Vypěstoval novou odrůdu skřeta skurut-hai, která lépe snáší světlo a disponuje lepšími bojovými schopnostmi. Tedy to si aspoň myslí mnozí filmoví fanoušci. A není to pravda.
Sauron totiž první skuruty vypěstoval ještě v době, kdy Saruman stál na straně dobra. Dokonce ještě předtím, než se Bílý čaroděj vůbec nastěhoval do své věže Orthanku. Sauronovy skuruty můžeme vidět i ve filmech, kdy se bijí se skřety v průsmyku Cirith Ungol, nejsou tam nicméně přímo zmíněni jménem. Pravděpodobně proto, aby se předešlo zmatení diváka.
3) Pán prstenů má tři díly
Pán prstenů sice vyšel ve třech svazcích, Tolkien ho ale od počátku plánoval jako jediné celistvé dílo. K vydání na pokračování ho přiměl až nátlak vydavatele, načež spisovatel rozdělil příběh na šest knih, nikoli na tři. Součástí Společenstva Prstenu, Dvou věží a Návratu krále jsou pak pokaždé dvě z nich.
Pán prstenů: Drúedain, Lossothové a Meddědovci. Poznejte méně známé obyvatele Středozemě
Když už jsme u názvů jednotlivých svazků – mnoho lidí se domnívá, že jsou Dvě věže Sauronova Barad-dûr a Sarumanův Orthank. Tolkien ale podtitul interpretoval jinak. V jeho mysli šlo o Orthank a Minas Morgul, pevnost Černokněžného krále, odkud vyrazila vojska proti Gondoru.
Jacksonova adaptace ale přesunula příslušnou scénu až do Návratu krále 90 %, takže museli tvůrci pochopitelně vymyslet novou interpretaci.
4) Balrog je gigantická okřídlená stvůra
Zakroucené rohy, obří rozměry a mohutná křídla – tak vypadá balrog z Morie ve filmové adaptaci. Tolkienovi čtenáři se nicméně dodnes hádají, zda děsivý tvor křídla skutečně měl, nebo šlo pouze o metaforu. Text Pána prstenů se totiž dá interpretovat oběma způsoby a existuje řada argumentů pro i proti.
Tak či onak, filmový balrog se od knižního liší vícero způsoby. Je například mnohem vyšší. Balrog z předlohy sice překonává rozměry člověka, rozhodně však ne do takové míry. Tolkien také nikdy nezmínil žádné rohy, jimiž se design použitý v adaptacích vyznačuje.
5) Ztráta Prstenu působí stárnutí
Poté, co Bilbo ve Společenstvu Prstenu 90 % předá Prsten Frodovi, vidíme starého hobita už před koncem trilogie už jen dvakrát. Poprvé v Roklince a podruhé na cestě do Šedých přístavů, kde Bilbo nastoupí na loď do Valinoru. V obou případech si můžeme všimnout, že Frodova strýce zjevně dohánějí jeho roky.
Nic takového však v knize nenajdeme. Glum ostatně bez Prstenu strávil celé dekády, aniž by se stal vetchým starcem. Bilbo sice stárne, ale to hlavně proto, že mezi jeho oslavou na začátku Společenstva a vyplutím do Valinoru uběhla bezmála dvě desetiletí. V knize totiž trvalo roky a roky, než Prsten vůbec opustil Kraj.
6) Denethor byl zbabělec
Ve filmu působí správce Gondoru Denethor přinejmenším jako zbabělec, pokud ne rovnou jako blázen. Denethorův knižní příběh je ale mnohem komplikovanější a dokonce značně tragický. Vládnoucí správce totiž doufal, že bude moci Sauronovi čelit sám s použitím palantíru, ukrytého v Minas Tirith.
Sarumanův prsten: Vykoval si zrádný čaroděj vlastní kouzelný šperk?
Pokaždé, když ale kámen používal, musel zápolit se samotným Temným pánem. Hrdý správce vzdoroval dlouho, nakonec se ho ale přeci jen začalo pomalu zmocňovat zoufalství. Sauron jím chytře manipuloval a krůček po krůčku ho obíral o naději. Denethorův palantír se sice ukázal v prodloužené verzi Návratu krále, jeho vliv na správce však nebyl do detailu vysvětlen.
Země neumírajících zní jako skvělé místo, že? Zvlášť pokud se domníváte, že tam budou Frodo, Bilbo a další žít navěky, jak název zdánlivě napovídá. Potíž je nicméně v tom, že samotná země nikomu věčný život nepropůjčí – naopak své jméno získala proto, že ji obývají nesmrtelní.
Frodo a Bilbo tak přeci jen budou muset jednou zemřít, přestože takový Gandalf jako jeden z Maiar pochopitelně přežije navěky. To se samozřejmě týká i elfů jako jsou Galadriel a především Elrond, kterého čeká smutný osud. Jelikož si jeho dcera Arwen zvolila smrtelný život, s otcem se znovu shledá až po samotném konci světa.