Po nějaké době se v našem cyklu filmových otázek opět vracíme do Středozemě, abychom se pokusili rozlousknout jednu z největších pří, které mezi sebou fanoušci Pána prstenů vedou. Mohl Černokněžný král, nejmocnější z Prstenových přízraků, v Minas Tirith porazit čaroděje Gandalfa?
Pokud jste viděli prodlouženou verzi filmu, možná vám odpověď na tuto otázku připadne směšně jednoduchá. Čaroděj se přece v Návratu krále90 % s nazgûlem dostal do křížku a skončilo to zlomením jeho hole. Nebýt včasného příjezdu Rohirů, neskončila by celá situace pro Gandalfa jistě dobře.
Možná vás ale překvapí, že v knižní předloze konfrontace čaroděje s přízrakem skončí nerozhodně. Oba velitelé proti sobě stojí připraveni k boji, posily ale na Pellenorská pole dorazí ještě dříve, než kdokoli stihne zasadit první úder. Fanoušci proto na Jacksonovu filmovou adaptaci často nadávají, neboť podle nich nerespektuje ducha Tolkienova díla.
Pokud jste Pána prstenů četli, je snadné jejich argumentaci pochopit. Gandalf o sobě po svém vzkříšení prohlásil, že kromě samotného Saurona nemá ve Středozemi soupeře. Na rozdíl od svého přízračného protivníka je navíc Maia, tedy bytost nadaná ze své podstaty daleko vyšší mocí. K tomu vlastní jeden z Prstenů moci. Gandalf navíc už v knižním Společenstvu Prstenu na Větrově odrazil útok celé Devítky, včetně Černokněžného krále – a to ještě před svým pádem do hlubin Morie.
Vymetl by tedy Gandalf Bílý s nazgûlem snadno podlahu? Nemyslíme si.
V knize i filmu najdeme spoustu náznaků, že čaroděj nadcházející střetnutí rozhodně nepovažoval za předem rozhodnuté ve svůj prospěch. Pod Sauronovou temnotou, která provázela skřetí armádu, moc Černokněžného krále narostla a strach, který nazgûlové vyvolávají, je jejich nejsilnější zbraní.
A především, historie Středozemě zná spoustu případů, kdy zdánlivě méně mocná bytost porazila protivníka vyššího řádu. Elfka Lúthien kdysi zvítězila nad samotným Sauronem, Glorfindel zase porazil balroga. Drak Šmak zemřel šípem pouhého smrtelníka a konec konců i sám Černokněžný král byl poražen lidskou ženou a hobitem.
Samotný film pak roztříštění Gandalfovy hole přidal hlavně kvůli zvýšení vážnosti situace. Přichází totiž ve chvíli, kdy je Gondor na dně, město je pleněno a ničeno a Denethor se chystá upálit Faramira. O to silnější je pak úleva, když Rohirové změní vyvážení sil na bojišti.
Tak či onak, Gandalf nakonec jak v knize, tak ve filmu, stejně zvítězil. Bitva u Minas Tirith totiž byla střetnutím jeho strategie s tou nazgûlovou a díky tomu, že bez čarodějova přičinění by vojsko krále Théodena na bojiště nikdy nedorazilo. Existuje totiž mnoho druhů moci a ne vždy se musí válčit jenom meči, ohněm a efektními kouzly, jak Gandalf dobře ví.
