Občas se nějakému filmu podaří narazit na zlatou žílu. Přinést divákům unikátní zážitek, který přímo prosí o pokračování. Tím větší pak bývá zklamání, když sequel nakonec dorazí a fanoušci často zjistí, že tvůrci vůbec nepochopili, co publikum na originále tak fascinovalo.
1) Pacific Rim
Zásadní chyba: Povstání 53 % se nebralo dostatečně vážně.
Akční béčko Pacific Rim 63 % z roku 2013 se dočkalo až překvapivě nadšeného přijetí. Mohly za to samozřejmě efektní, důkladně promyšlené bitky gigantických kovových robotů s neméně obřími zrůdami z vesmíru. Působily drsně a uvěřitelně, cítili jste každý úder. I proto, že se roboti pohybovali s autentickou těžkopádností a snahou udržet rovnováhu, kterou byste od tak gigantických strojů čekali.
Cvičené veverky i loď přetažená přes kopec. 7 režisérů, kteří se nezaleknou žádné výzvy
Snímek bral sám sebe vážně i v dalších ohledech. Budoval jednoduché, ale efektivní charakterové linky, takže hrdinské oběti pilotů v závěru měly emocionální dopad. Tvůrci si taky dali pozor, aby roboti skutečně působili jako ochránci měst – když jim zrůda utekla do ulic metropole, snažili se minimalizovat poškození a ztráty na životech.
Pacific Rim vzal zkrátka svou bizarní premisu vážně a pokusil se realisticky vykreslit svět, v němž lidstvo nasadilo ocelové giganty proti zrůdám z hlubin.
Navazující Povstání však změnilo režiséra a kouzlo originálu už zachytit nedokázalo. Roboti náhle působili okatě digitálně a nepřirozeně hbitě, počítačové efekty jako by učinily krok vzad. Zčásti za to asi mohl i fakt, že se velká část akce odehrávala ve dne, kde je pro tvůrce CGI obtížnější schovat drobné nedokonalosti.
Hlavně se ale film snažil být co nejvíc cool, třeba i za cenu toho, že nechal roboty prosekávat se mrakodrapy. Působilo to podobně, jako bitka Supermana se Zodem v Muži z oceli 72 % – člověk si najednou ani nebyl jistý, na čí straně údajní hrdinové vlastně stojí. Není divu, že trojku nejspíš už nikdy neuvidíme.
2) Piráti z Karibiku
Zásadní chyba: Jack jako hlavní postava
Jack Sparrow je jednou z nejzábavnějších vedlejších postav, které kdy blockbustery vyprodukovaly. Po úspěchu Prokletí Černé perly 84 % začal dostávat víc a víc prostoru, často i na úkor Willa a Elizabeth. Ničemu to ale zprvu nevadilo, protože jsme příběh většinu času nesledovali jeho úhlem pohledu. Co se přesně děje v mysli praštěného kapitána, nám zůstávalo utajeno.
Piráti z Karibiku: 10 nejlepších momentů. Od bitevní svatby po Jackův útěk Londýnem
A přesně proto Sparrow bavil. Dokázal reagovat nepředvídatelně, vymýšlet překombinované plány a překvapit bodnutím do zad ve chvíli, kdy to nikdo nečekal. Manipuloval občas i svými přáteli a improvizoval v nebezpečných situacích.
Jenomže pak dorazil do kin čtvrtý díl s podtitulem Na vlnách podivna 63 %, který čert ví proč udělal z Jacka protagonistu. Nedopadlo to příliš slavně. Postavy mladého námořníka a jeho milované mořské panny stály v pozadí a neposkytovaly dostatečný kontrast pro Sparrowovy střelené nápady. Z hrdiny se tak stala postava málem nudná, kterou zachraňovalo v podstatě jen špičkování s Barbossou.
3) Vetřelec
Zásadní chyba: Kde je vetřelec?
Přiznáme barvu. Covenant 61 % z roku 2017 se nám docela líbil. I my ale musíme uznat, že v jednom ohledu naprosto selhal. Do značné míry totiž ignoroval vetřelce, které přitom měl v názvu.
Vetřelci: Nebýt Terminátora, film by nevznikl. Režisér James Cameron musel potlačit povstání štábu
Předchozí Prometheus 66 % se dočkal poměrně slušného přijetí. Jeho hrdinové byli sice nezajímaví a vesměs dost hloupí, když porušili při cestě na neznámý svět snad všechny bezpečnostní protokoly, mytologie vetřelčího světa ale film obohatil a v závěru slíbil, že už se příště dočkáme starých známých monster.
Nedočkali jsme se. Režisér Ridley Scott se totiž zjevně zamiloval do androidů a natočil Covenant hlavně jako příběh Davida, kterého perfektně zahrál Michael Fassbender . Robot měl paradoxně zajímavější charakter než všechny lidské postavy pokračování a jejich honičky s protovetřelci představovaly jen povinnou odbočku, aby Scotta nikdo nemohl obvinit, že se zbavil všech akčních a horrorových scén.
Právě na nich ale stál úspěch prvních dvou dílů série a není divu, že fanoušci doufali spíš v další nervy drásající plížení se koridory či šarvátky ostřílených mariňáků se zástupy krvežíznivých potvor. Místo toho se dočkali rozhovoru dvou identicky vypadajících androidů o hře na flétnu.
