Pokud jste aspoň trochu jako my, rádi jste občas při sledování filmu něčím překvapeni. Nám se obzvlášť líbí, když snímek třeba až v poslední třetině najednou zamíří směrem, který jsme opravdu nečekali a skončí zcela jinak, než jak jsme původně předpokládali. Pokud to máte podobně, v nadcházejících odstavcích vám pár podobných doporučíme.
Začít nemůžeme jinak než Hrdinou, který obsahuje příběhových zvratů hned několik. Bezejmenný protagonista nejprve lže králi o tom, že zabil tři z jeho velkých nepřátel. Král následně představí svou vlastní verzi událostí, v nichž je hlavní hrdina ve skutečnosti spiklencem jeho protivníků a ti obětovali své životy, aby mu dopřáli šanci panovníka zabít.
Protagonista poté vypráví skutečný příběh, v němž objasňuje, že zabití králových nepřátel jenom fingoval, ale že jeden z nich paradoxně nechtěl, aby byl panovník zabit. Finální zvrat pak přichází ve chvíli, kdy si sám hlavní hrdina uvědomuje, že pokud naplní svůj plán a zavraždí krále, zmaří tím veškerou naději na sjednocení Číny a nakonec se rozhodne nechat panovníka naživu v souladu s filosofií ideálního válečníka.
Letošní na první pohled nenápadný sci-fi snímek Upgrade zpočátku působil jen jako kompetentně natočený temný superhrdinský film, který za málo peněz nabídl hodně muziky. Scénář ale předvídatelně směřoval ke konfrontaci hlavního hrdiny s vědátorem, který se choval poněkud podezřele už od prvního okamžiku.
Napříč snímkem jsou ale rozesety často dosti nenápadné stopy, které začnou dávat smysl teprve poté, co se dozvíme, že skutečným padouchem filmu je samotný čip, který protagonistovi dodává neobyčejné schopnosti. Nemusíme snad ani dodávat, že tento zvrat okamžitě umlčel valnou většinu našich původních výhrad k příběhu.
Občas scénáristé udrží pod pokličkou nějaké zásadní odhalení nejenom do konce filmu, ale rovnou do konce celé jedné řady seriálu. To byl třeba příklad první sezóny Westworldu, která teprve v úplném závěru odhalila, že se důležitá dějová linka s cestou Williama a Dolores napříč zábavním parkem odehrávala v poměrně vzdálené minulosti, dávno před ostatními příběhy vyobrazenými v seriálu.
Interstellar obsahuje v poměrně pozdní části příběhu zvratů docela dost – zmínit můžeme třeba zradu Manna, který zfalšoval data, aby na svou planetu dostal hlavní postavy či přiznání profesora Branda, že současné lidstvo nemá žádnou naději na přežití a skutečným plánem bylo od počátku pouze vyslání embryí, která založí novou civilizaci v hlubinách vesmíru.
K hlavnímu zvratu dojde ale až na samotném konci příběhu, kde hlavní hrdina zjistí, že je duchem strašícím ve svém vlastním domě na zemi, když spadne do černé díry. Láska totiž překonává hranice času a prostoru, takže může Cooper své dceři vyslat důležitou zprávu a zachránit tak nakonec zdánlivě bezvýchodnou situaci. Původně hard SF vyznění příběhu tím docela trpí, takže nejde zrovna o náš nejoblíbenější příběhový zvrat, na žebříček ale rozhodně patří.
Když se Nathan rozhodl otestovat, zda jeho humanoidní robotka Ava dokáže úspěšně zmanipulovat vybraného zaměstnance Caleba, rozhodně nečekal, že bude tak úspěšná. Stejně jako hrdina se totiž i mnozí z diváků až do poslední chvíle domnívali, že Ava skutečně k Calebovi něco cítí.
Jakmile ji ale protagonista vypustil do světa, rychle zjistil, jak moc se pletl. Ava zabila Nathana a Caleba nechala zavřeného v sídle naprosto izolovaném od zbytku světa. Po lidských citech v ní ve skutečnosti není ani stopy.
Podobně jako již zmíněný Westworld nás i Příchozí zmátli poněkud několika scénami, které se odehrávaly v trochu jiném čase, než bychom čekali. Sny hlavní hrdinky totiž nebyly vzpomínkami na minulost, nýbrž vizemi událostí budoucích. Tragické události typu smrti její dcery či odchodu partnera na ni tudíž teprve čekají.
Zprvu to vypadalo, že jsou princezna Anna a princ Hans naprosto ideálním párem. Pak ale došlo na lámání chleba – respektive záchranný polibek z pravé lásky – a Hansova skutečná povaha vyšla najevo. Princ se ve skutečnosti chtěl sestrám jenom vetřít do přízně a pak se jich zbavit, aby mohl vládnout království sám.
Hned dva zvraty přijdou ke konci postapokalyptického snímku Kniha přežití, v němž se hlavní padouch snaží osamělému poutníkovi sebrat jeho Bibli. Hrdina Eli a jeho pomocnice Solara najdou útočiště v až překvapivě dobře udržovaném domě, který svou zdánlivou mírumilovností vůbec do zničeného světa nesedne.
Brzy se ale ukáže, že stárnoucí obyvatelé jsou ve skutečnosti párem kanibalů a situace se značně vyhrotí. Dorazí i ústřední záporák a pod pohrůžkou zabití Solary sebere Elimu jeho Bibli. Když ale dorazí domů, zjistí, že je kniha napsaná Braillovým písmem, Eli byl celou dobu slepý a pamatuje si ji nazpaměť, takže ji před smrtí ještě stihne nadiktovat.
Prospektor Pete zpočátku vypadal jenom jako takový hodný strejda, který má pro kovboje Woodyho pochopení a snaží se jej varovat, že každé dítě jednou ztratí o své hračky zájem. Když se ale Woody nakonec rozhodl, že se i přesto k Andymu vrátí, ukázala se Petova skutečná povaha.
Padouch se totiž nechce nechat připravit o svou vysněnou budoucnost v muzeu, kde jej budou obdivovat celé generace návštěvníků a tak se pokusí všemi silami zabránit Woodyho návratu k ostatním hračkám.
V kontextu gigantického seriálu o osmi mnohahodinových sériích se půlka šesté řady už tak nějak jeví, jako že už se blíží ke konci. Proto si dovolíme na poslední zbylé místo v žebříčku zařadit i scénu, v níž jsme se dozvěděli, jak přišel ke svému jménu slabomyslný služebník rodu Starků, Hodor.
Spisovatel George R. R. Martin přitom všechno naplánoval už před více než dvěma desetiletími, kdy začal poprvé pracovat na své monumentální knižní série Píseň ledu a ohně.
