Ptáci přilétají. Muž s útočnou puškou v ruce po nich začíná střílet. Záblesky hlavně vůbec neodpovídají zvuku palby. Jeden z orlů padá mrtvý k zemi. Zbytek skupinky okolo střílejícího muže pozoruje ptačí hejno, které náhle střemhlav útočí a kropí celou čtveřici kyselinou. Lidé křičí – asi tak věrohodně, jak byste od naprosto amatérských herců čekali.
Záběr ptáků levitujících ve vzduchu. Digitální efekty snímku jsou tak špatné, že orli působí, jakoby jen tak otáčeli křídly na místě. Nakonec dolevitují až ke skupince, která se k nim příhodně zrovna otočila zády. Na tělech nebohých obětí se začínají objevovat krvácející rány.
Střih. Ptáci zmizeli, ale umírající lidé už klesají k zemi. Opírají se přitom rukama o zem, aby se při vypouštění duše náhodou neudeřili do obličeje. Dramatické záběry mrtvých se postupně prolínají. Celkový pohled na bojiště odhaluje, že si s sebou vzali i několik ptáků, jejichž těla ale ještě během okamžiku umírání nebyla nikde k vidění.
„Půjdu je ven zachránit,“ reaguje Rod, úspěšný prodejce softwaru a hlavní hrdina filmu. „Nechoď, nebo zemřeš,“ varuje ho jeho přítelkyně Nathalie, která zjevně trochu lépe vidí. „Už jsou mrtví.“ Opakuje se záběr na následky střetnutí – aby se divák nenudil, tvůrci ho tentokrát přehráli obráceně.
V podobném duchu se nese i zbytek snímku Ptákodemie: Děs a hrůza31 %, který vznikl v roce 2010 ve Spojených státech za méně než 10 000 dolarů. Režíroval ho James Nguyen, který napsal i scénář a z vlastní kapsy dal dohromady rozpočet. Film se pokusil dostat i na slavný festival v Sundance, kde ho ale odmítli.
Nguyen se nenechal odradit. Potřísnil své auto falešnou krví a ptačími exkrementy a pouštěl z něho skřeky titulních opeřenců. Nechal snímek promítat v okolních barech. Z obité dodávky, která měla k anténě připevněného vycpaného ptáka, rozdával propagační letáky. Omylem přitom vynechal písmenko v titulku filmu a překřtil ho na ptáodemii.
Příběh se točí okolo dvojice postav zmíněné v předchozích odstavcích. Nathalie a Rod se spolu poprvé vyspí v motelu a ráno zjišťují, že se svět ocitl pod útokem orlů a supů. Někteří z nich se snášejí střemhlav k zemi a vybuchují. Vydávají přitom zvuky letadel. Začíná ptačí apokalypsa.
Film je ale až překvapivě zábavný i ve chvílích, kdy v něm k žádné bizarní akci s legračními trikovými záběry nedochází. Během dialogů často slyšíme zvuk z pozadí, který se nezřídka mění s úhlem kamery. Občas se dočkáme velmi zřetelného střihu přímo uprostřed konverzace, někdy i dvakrát během půlminuty. Podobně bývá useknuta i hudba.
Asi nepřekvapí, že Nguyen snímek stříhal na svém osobním počítači a 3D modely orlů a supů koupil za několik stovek dolarů od animátorů, kteří zrovna dokončili školu. Zvažoval prý i použití skutečných ptáků, ale ti by ho vyšli příliš draho. Navíc by musel svůj film řešit s organizací American Humane, která dbá na to, aby se při natáčení nezacházelo špatně se zvířaty.
Ta prý režiséra i tak kontaktovala po zveřejnění traileru s otázkou, zda jsou orli v záběrech praví. Tomu se nám jen těžko věří, protože trailer vypadal takhle:
https://www.youtube.com/watch?v=P-y53CRSF9Q
Tvůrce také odhalil, že ho inspiroval John Lennon a hlavně jeho píseň Imagine – do Ptákodemie se tak dostala enviromentální a protiválečná poselství. Nguyen také odhalil alternativní konec snímku, který plánoval původně. Do dodávky Roda a Nathalie měl narazit explodující pták a mileneckou dvojici jednoduše zabít. Nakonec se ale režisér rozhodl dát snímku optimističtější poselství.
Pokud rádi koukáte na filmy tak špatné, až jsou místy dobré, určitě byste měli dát Ptákodemii šanci. Přes hučení vln sice občas neuslyšíte dialogy, scéna boje s ptáky za pomoci ramínek na oblečení vám ale veškeré nepohodlí stokrát vynahradí. A pokud pořád nebudete mít dost, vězte, že vzniklo dokonce i pokračování.
