Sauron měl mnoho jmen. Elfové mu říkali Gorthaur. Když chtěl přelstít své nepřátele a učil je vyrábět Prsteny moci, nazýval se Annatarem, Pánem darů. Poté, co ale vyrobil svůj vlastní, Vládnoucí prsten, znali ho už jen jako Temného pána. Na počátku se ale podle poznámek spisovatele J. R. R. Tolkiena jmenoval Mairon, totiž Obdivuhodný.
Saurona stvořil Eru Ilúvatar ještě před samotným vznikem světa. Na jeho tvorbě se Sauron ostatně sám podílel, když s ostatními bytostmi svého druhu zpíval Píseň Ainur, skrze kterou se zrodil celý Tolkienův vesmír. Původně sloužil jednomu z Valar, stvořiteli trpaslíků Aulëmu.
Valar byly nesmrtelné bytosti duchovní podstaty stejně jako sám Sauron, jenom ještě mocnější. Největším z nich byl pak Melkor, který prahl po vládě nad celým nově vzniklým světem. Sauron se nechal zlákat do Melkorových služeb a účastnil se jeho války proti ostatním Valar. Spolu s ním šly i jiné mocné bytosti, například balrogové.
Melkor však prohrál a skončil na dlouhé tři věky v řetězech. Sauron nicméně unikl a během této doby se skrýval ve stínech. Nakonec Melkor předstíral pokání, byl propuštěn a vnesl nesvár mezi elfy, kteří se v mezičase probudili ve Středozemi. Pak znovu zradil, zničil dva valinorské Stromy, které tehdy dávaly světu světlo a uprchl s třemi vzácnými klenoty, silmarily. Od těch dob byl znám jako Temný pán Morgoth.
A Sauron se stal jeho pobočníkem a nejobávanějším služebníkem. Zatímco Morgoth pátral po lidech, kteří se měli probudit, aby je svedl na zcestí, Sauron vedl válku proti elfům. Zničil například jejich pevnost na ostrově Tol Sirion a usídlil se tam se svými vlkodlaky. Tehdy mu Morgoth přikázal, aby zabil člověka jménem Barahir.
Barahirův prsten, který nosí Aragorn v trilogii Pán prstenů.
Ten totiž nejenže nepodlehl svodům Temného pána, ale dokonce proti němu otevřeně bojoval. Sauronovi se nakonec podařilo polapit jednoho z Barahirových přátel a skrze lež a zradu ho přiměl odhalit, kde se statečný muž skrývá. Barahir tak zemřel, jeho syn Beren však unikl a přísahal pomstu.
Se Sauronem se poprvé setkal během své výpravy za získáním silmarilu z Morgothovy koruny. Sauron tehdy v souboji písní zlomil Berenova přítele, elfího krále Finroda, a Berena uvěznil, aby ho příležitostně nechal sežrat vlky. Tehdy ale svému milovanému přišla na pomoc sličná Lúthien, která uspala Sauronovy služebníky. Doprovázel ji mluvící valinorský pes jménem Huan, o němž bylo předpovězeno, že padne jedině v boji s tím největším vlkem všech časů.
Proto na sebe Sauron vzal vlčí podobu a zaútočil. S Lúthieninou pomocí však Huan zvítězil. Přestože se pokusil změnit v hada, z Huanova sevření nedokázal uniknout a musel Lúthien vydat svou pevnost a samozřejmě propustit Berena. Poté prchl v podobě upíra.
Na konci Prvního věku pak utrpěl další porážku, když vojsko Valar rozdrtilo hordy jeho pána Morgotha a Temný pán sám byl vyvržen do Vnější temnoty. Sauron se zpočátku kál ze svých zločinů, ale nakonec uprchl a skryl se ve Středozemi.
Během této doby přišel se svým rafinovaným plánem stvořit Prsteny moci. Přijal krásnou podobu a pod jménem Annatar, Pán darů, se vydal k elfím kovářům v Eregionu. Pomohl vytvořit Prsteny moci a všechny krom tří nejmocnějších pošpinil svým vlivem. Následně tajně v Mordoru vykoval Jeden prsten, aby vládl všem.
Rozpoutala se válka. Sauron povraždil elfí kováře, získal svých devět strašlivých služebníků – nazgûly – a téměř dobyl celou Středozemi. Pak ale zpoza moře připlula flotila Númenorejců, lidského národa, jemuž vládli vzdálení potomci Berena, dávného Sauronova nepřítele. Ti vojska Temného pána rozdrtili.
O tom, jak Sauron zničil Númenor, jsme už dříve napsali celý velký článek, takže události shrneme jen velmi stručně. Temný pán se lstivě vzdal a dobrovolně odebral do ostrovní říše jako vězeň, jen aby otrávil mysl tehdejšího krále svým lhaním. Nakonec přesvědčil Númenorejce, aby vytáhli do války proti Valar, což znamenalo zničení celého království a Sauronův triumf.
Ten ale neměl dlouhého trvání. Přeživší z Númenoru utvořili s elfy Poslední spojenectví a došlo k bitvě známé z úvodu Společenstva Prstenu90 %, v níž Sauron ztratil svůj mocný šperk a musel dlouhá staletí znovu nabírat sílu. Během tohoto mezidobí však Temný pán aspoň pletichařil – s pomocí svého Černokněžného krále například zničil severní království Arnor a ukončil královskou linii v jižním Gondoru.
Usídlil se také v Dol Gulduru a vrhl stín na Temný hvozd, zatímco jeho nazgûlové obsadili gondorskou pevnost Minas Ithil a proměnili ji v Minas Morgul. Skřetí útoky pak také znamenaly konec bývalého hlavního města Gondoru, Osgiliathu. Zbytek příběhu Saurona, Pána prstenů, už bezpochyby důvěrně znáte.
To ale neznamená, že pro vás nemáme ještě jednu poslední zajímavost. V úplně prvních verzí příběhu Berena a Lúthien totiž místo Saurona vystupoval vládce koček Tevildo. Ten měl černou srst a nosil zlatý obojek, jímž ovládal ostatní kočky. Teprve později pak domácí mazlíčky nahradili o poznání děsivější vlci.
