Práce na knižní trilogii Pán prstenů zabraly spisovateli J. R. R. Tolkienovi dlouhé roky. Během nich vzniklo hned několik různých verzí příběhu, které později zdokumentoval autorův syn Christopher Tolkien v The History of Middle-earth. V uplynulých měsících jsme na našem webu shrnuli to nejzajímavější z alternativních verzí Společenstva Prstenu a Dvou věží. Nyní je na řadě závěrečný Návrat krále.

Změnily se například válečné plány Rohirů, kteří se chystali vyrazit na pomoc obleženému městu Minas Tirith. V jedné verzi se k nim přidali hraničáři a také Vrchovci, kteří dříve sloužili Sarumanovi. Aragorn ale odhalil, že mnozí z nich zrádnému čaroději nikdy nesloužili, protože nenáviděli skřety mnohem víc než Rohiry. Své posly na shromáždění jezdců vyslali dokonce i lidé z Temného hvozdu.
Společenstvo Prstenu: Jak se změnilo 9 členů v průběhu let a na čem pracují nyní
Éowyn dokonce navrhla, aby do boje vyrazily i ženy, jak se to prý už dříve stalo v temných časech. Prozradila také v jednom dialogu, že její otec Éothain (ve finální verzi příběhu Éomund) padl v Osgiliathu, zjevně když se tam vydal pomoci Gondorským proti Sauronovi. Tolkien nicméně později tento detail změnil a nechal Éomunda zemřít během bitvy se skřety v kopcích Emyn Muil.

Král Théoden nakonec shromáždil skoro deset tisíc jezdců a mnoho dalších válečníků, kteří neměli koně či zásoby na dalekou cestu do Minas Tirith. Nařídil proto, aby pěší bojovníci obsadili Helmův žleb a Šerou brázdu, dvě starobylá rohanská útočiště. V nich se měli bránit proti silám zla, pokud by bitva na Pellenoru skončila porážkou. Smíšek mohl jet s jezdci otevřeně, aniž by porušil králův zákaz.
Faramirův výpad proti skřetům původně nenavrhl jeho otec Denethor, nýbrž Gandalf. Útočníci měli zahnat skřety a spálit jim lodě, pak by ale dorazili nazgûlové a vytlačili by Gondorské zpět do města. V bitvě před hradbami Minas Tirith pak měla Éowyn zničit Černokněžného krále jen za cenu vlastního smrtelného zranění a ležela by pak vedle svého padlého strýce. V jiné verzi zase Théoden přežil, byť těžce zraněn.

Namísto Aragorna se mohl do palantíru podívat Gandalf. Během bitvy se snažil využít sílu vidoucího kamene, ale objevil ho Sauron. Čaroděj proto vykřikl a palantír zahodil, předtím ale ještě stačil zahlédnout Froda uvězněného v Mordoru. Letící kámen zasáhl nějakého nepřátelského kapitána.
Největší středozemská záhada: Ani po šesti desetiletích nevíme, kdo je vlastně Tom Bombadil
Větší roli měli hrát v Návratu krále elfové z Lórienu a hlavně enti, kteří by zničili boční Sauronovu armádu.

Gandalf také v nepoužitém dialogu zmínil, že býval Černokněžný král kdysi členem jeho vlastního řádu. Ve vydané verzi Pána prstenů přitom přízrak za života patřil mezi lidi, byť nadané magickou mocí – se skutečnými Istari patřícími k Maiar se tudíž nemohl vůbec srovnávat.
Správce Denethor se zprvu choval ke svému mladšímu synovi Faramirovi mnohem přívětivěji než v pozdějších verzích příběhu. Pokus o znovuzískání Osgiliathu například nenavrhl on, nýbrž Faramir sám a Denethor ani netvrdil, že by si skutečně přál, aby si jeho potomci vyměnili místa. Správce také mohl bitvu přežít, místo aby se uprostřed ní upálil.

V rozhovoru s Aragornem by se pak odmítl vzdát vlády nad Gondorem. Choval by se k Isildurovu dědici chladně, ten se ale začne starat o raněného Faramira.
Do bitvy před Černou bránou se krom zraněného Smíška zprvu nevydal ani Pipin. Aragorn totiž tvrdil, že hobitům pomůže, když už zůstanou spolu.
Drakobijci, králové, přemožitelé balrogů. Hrdinové světa Pána prstenů, které nejspíš vůbec neznáte
Frodo měl původně v nitru Orodruiny zaslechnout Sauronův hlas, který by sliboval, že se vládce Mordoru podělí s hobitem o moc, pokud Jeden prsten unikne plamenům. Pak ale půlčíka pohltí jiná myšlenka – totiž že se on sám stane králem všech králů a o moc se nebude dělit s nikým.

Po pádu Prstenu do ohně měl dorazit jeden z nazgûlů a zatarasit Frodovi cestu ven, s tím že zaniknou spolu. Na poslední chvíli by ale dorazil Sam a proklál by přízrak Frodovým Žihadlem. V alternativní verzi měl být oním nazgûlem sám Černokněžný král. Frodo ale už uprostřed Orodruiny ztratil všechen strach a přízraky už nad ním nemají moc – proto přikáže svému nepříteli, aby se vrhl do ohně.
Přílétají orli a hobiti jsou na poslední chvíli zachráněni – o tom si ale povíme zase příště v závěrečné části, kdy se zaměříme zejména na alternativní verze epilogu Pána prstenů.