The Last of Us je nudnou a politickou kreaturou dokonalé hry

The Last of Us je seriál z roku 2023 natočen na motivy stejnojmenné hry pro konzoli PlayStation 3 od tvůrce Neila Druckmanna. Příběh vypráví o postapokalyptické době, kdy kontrolu nad celým světem převzala parazitická houba Cordyceps, která z lidí dělá agresivní a krvelačné stroje na zabíjení. Hlavní postavou je Joel, ostřílený a nemilosrdný pašerák k němuž se jednoho dne dostane velmi mladá, drzá a energická holka Ellie. Joelův úkol, i přes jeho odpor, je ji bezpečně převézt přes celé Spojené státy, neboť ona může být klíčem k léku, který zachrání lidstvo.

Stejně jako parazitická houba Cordyceps parazituje na nebohých lidech, tak seriál parazituje na hře, jenž je jednou z nejlepších her, po všech směrech, která kdy byla vydána. Šokující pak je, že tvůrce obou těchto děl je Neil Druckmann. Jeho schopnost vytvořit klenot s maximálně pozitivní pověstí, kterou si o dekádu později vlastnoručně zmasakruje je neuvěřitelná. Hra je unikátní především svým detailně rozvinutým, krutým prostředím, důmyslně napsanými a ztvárněnými postavami, svižnou a zábavnou akcí a příběhem, jenž chytí za srdce a neustále se rozvíjí. Nic z toho, dlouhodobě, seriál nenabízí.

První dvě epizody

Pokud by se seriál skládal jen a pouze z prvních dvou epizod, pak bych věřil, že se jedná o nejlepší seriálovou nebo filmovou adaptaci hry, která kdy byla vytvořena.

Přidání dodatečného příběhového obsahu na začátek prvních dvou epizod bylo naprosto geniální rozhodnutí. Tyto krátké sekvence perfektně nastínily hrozivou a zničující situaci, do které se svět dostal a vytvořily tak hustou atmosféru, jenž se nesla těmito epizodami od začátku, až do konce. John Hannah a Christine Hakim během pár minut na scéně ztvárnili nezapomenutelné postavy, které seriál a samotný příběh obohatily.

První dvě epizody dávají velkou naději, že seriál bude dobrý, v podobě úžasné atmosféry a, více méně, věrného zpracování herní předlohy. Vzhledovou odlišnost se Sarah lze v tomto případě ještě odpustit. Adrenalin a horor ze sledování pilotní epizody byl úchvatným zážitkem a znovuprožitím hry. První dvě epizody také ukazují, jak opravdu nebezpečná nákaza Cordyceps je a jak drsný a krutý svět teď panuje. I přes komické a nesmyslné „breakdancování“ nakažených na ulici, divný a nechutný líbající přenos nákazy a minimální střetnutí postav s nakaženými, byla cítit naděje, že seriál potáhne správnou cestou a všechny unikátní momenty, které hra nabízí, věrně a živě zpracuje. Byla chyba si to myslet..

Třetí až devátá epizoda

Třetí epizoda je jednoduše vtip. Seriál naprosto zdemoloval postavu Billa, která posloužila jen jako nástroj pro politickou homosexuální propagandu. I když byl ve hře nastíněn jako homosexuál, nikdy to nebyl, ani zdaleka, jeho hlavní charakteristický prvek. V seriálu je jen a pouze zapamatovatelný jako Bill, homosexuál, který rád jahody. Jeho opatrnost a schopnost přežít přestala být relevantní v moment, kdy měl sex s neznámým mužem ještě ten den, co ho našel v jedné ze svých pastí. Seriál tímto přišel o jednu z nejlepších sekvencí a nastavil kurz dalších epizod „směr politické vymývání mozků“. Absence interakce mezi Ellie a Billem, absence zábavné a poutavé akce (kromě Billova geniálního nápadu si stoupnout doprostřed ulice a nechat po sobě střílet nájezdníky) a absence jakéhokoliv smyslu epizody, srazila chuť těšit se na další díly astronomickým způsobem. Když se někomu epizoda nelíbila, tak byl jednoduše označen za homofoba a jeho kritika tím byla zdiskreditována, což je naprosto šílené.

Další epizody už se vezly ve stejném duchu. Scénář působil jen jako pouhá kreatura skvěle napsané hry, která si bere pouze ty momenty ze hry, které jsou lehce zpracovatelné, aby byl přítomen pocit „věrné adaptace“. Ovšem, když je možnost opravdu skvěle zadaptovat hru, tak se seriál otočí „směr nezájem“ a vypráví si svůj osekaný a jednoduchý příběh, který je nudný a nic zajímavého nepřináší.

Celý svět, kterým Joel a Ellie putují působí bezpečněji, než ten náš. Veškeré interakce s drsným světem od nakažených, až po bandity, jsou naprosto minimální. Těšit se na nějakou skvělou, hororovou, napínavou, akční scénu je jen zoufalým přáním, které se nikdy nevyplní, jelikož se ji seriál vždy vyhne obloukem. Prezentovat, jak svět skončil a je ovládán Cordyceps nákazou a pak mít v celé sérii dohromady asi tři souboje s nakaženými, když sledujeme putování hlavních postav napříč celou zemí, je neuvěřitelná drzost a lenost. Tvůrci se raději zaměřili na to, aby bylo co nejvíc lidských skupin v seriálu reprezentováno, jelikož to teď letí a na neustálé mluvení, mluvení a mluvení.

Joel, Ellie a vedlejší postavy

Pedro Pascal je jedna z mála výjimečných filmových osobností, jeho charisma a ztvárnění Joela je excelentní. Bella Ramsey je také skvělou herečkou, která charakter Ellie vystihla skvěle i když jsou vzhledově obě značně odlišné. Zbylé vedlejší charaktery jsou víceméně dobré. Tommy, Henry, David, Tess, Marlene jsou zahraní a zpracovaní věrně. Kathleen je ale naprosto směšný charakter, který v tomto světě nemá zcela co dělat.

Celá první série The Last of Us tedy působí „odflákle“ a levně a je velmi nudnou a politicky angažovanou adaptací zábavné hry. Zdali se hodnota tohoto seriálu v druhé sérii otočí je jedním velkým otazníkem, ale vzhledem k tomu, že druhý díl hry byl politicky velmi „korektní“, tak je značně pravděpodobnější, že i druhá série pojede tímto politicky korektním směrem, namísto toho, aby se opravdu zaměřil na ty opravdu skvostné části, které hra nabízí.

Josef R.

Zobrazit celé bio