Bilba a trpaslíky jsme v prvním článku opustili v kobkách Temného hvozdu, odkud je zprvu měl vysvobodit Bladorthin, pozdější Gandalf. Autor J. R. R. Tolkien měl tou dobou jistou představu o tom, kam se bude příběh ubírat dál – a nutno podotknout, že se od finální verze ještě silně lišila. Hobit měl například zabít Šmaka ve spánku kopím, odnést si Arcikam do kraje a pak se na něj každý den dívat. Tento náčrt však spisovatel nakonec nikdy nezpracoval.
Ve chvíli, kdy trpaslíci v sudech vyráží po řece do Jezerního města, dochází v příběhu k důležitému zlomu. Vůdce družiny Gandalf se od této chvíle jmenuje Thorin a jeho původní jméno následně dostane čaroděj Bladorthin. V Esgarothu pak příběh pokračoval víceméně v současné podobě, dokud se tedy trpaslíci nevydali k Osamělé hoře.
Hobit místo Aragorna, Gandalf v mithrilové zbroji. Knižní Pán prstenů byl mnohokrát přepisován
Tam Tolkien zvažoval celou řadu možných scénářů. Ve výše zmíněné verzi s probodnutím draka kopím by Šmak v agonii rozdrtil skoro všechno zlato, zatímco by Bilbo unikl ve zlaté míse na vlně jeho krve. Tak by se stal z lupiče statečným válečníkem.
Alternativně měl hobit draka rozhněvat ukradením Arcikamu, takže by ještěr vyrazil spálit Jezerní město. To by se mu však nepodařilo a tak by se vyčerpán vrátil do nitra hory. Trpaslíci by během Šmakovi absence kradli zlato z pokladu a schovávali ho do tunelu, kde by jej následně drak zasypal po zabití Žihadlem. Zbraň měl Bilbo úplně ztratit, protože by zmizela v dračím těle.
Později každopádně Tolkien přišel s nápadem, že Šmak zemře nad Jezerním městem a elfí panovník se jen vydá pomoci tamnímu lidu. Lučištník Bard, který draka skolí, však původně neměl svůj osudový zásah přežít.
Thorin měl v závěru příběhu zprvu přesně opačnou roli než ve vydané knize. Trpaslíci lépe odolávali moci zlata a chápali pokušení chamtivosti.
Zatímco ve finálním textu knihy je král elfů (později v Pánu prstenů pojmenovaný Thranduil) nejrozvážnějším vůdcem, který nechce prolévat krev, ve starších náčrtech děje prahne po pokladu, ač na něj nemá žádný nárok. Nabízí se otázka, zda se touto verzí postavy neinspiroval režisér Peter Jackson při práci na filmové adaptaci Hobita.
Největší středozemská záhada: Ani po šesti desetiletích nevíme, kdo je vlastně Tom Bombadil
Čtenáři Silmarillionu zase nejspíš ocení informaci, že Tolkien podle všeho zvažoval, že bude Arcikam jedním ze silmarilů. Konkrétně toho, s nímž se Maedhros vrhl do ohnivé jámy.
Elfové měli během obležení Ereboru střílet havrany, kteří krom zpráv nosili trpaslíkům i jídlo.
Bitva pěti armád zprvu vůbec neměla proběhnout. Místo ní plánoval Tolkien obdobný střet během Bilbovy zpáteční cesty. Toho by se neúčastnili trpaslíci, ale jen skřeti, orli, vrrci, elfové a lidé z lesních osad – samozřejmě s pomocí Medděda. I když se pak plány změnily, průběh střetnutí se v mnoha detailech lišil od finální verze. Nezemřeli například Kili a Fili.
S výjimkou Bilbova setkání s Glumem, popsaného v předešlém článku, se každopádně text nakonec dostal do dobře známé podoby a vyšel. Tolkien na něm ale během let nepřestal pracovat a po vydání Pána prstenů dokonce plánoval kompletní přepis, jímž by se Hobit víc přiblížil stylu nové trilogie.
Z příběhu jde skutečně cítit vážnější tón, úplně zmizela role vševědoucího vypravěče a přibyla naopak řada detailů ohledně cesty. Ta vedla mimo jiné přes Hůrku, kde družina přespala ve Skákavém poníkovi. Dozvěděli jsme se taky například, že se tehdejší Gandalfův kůň jmenoval Rohald.
Dvě věže mohly vypadat jinak. Gimli a Legolas by opustili Společenstvo, ent by odpadl k Sarumanovi
Zmínky se dokonce dočkal i král, který kdysi nad celou zemí vládl a nyní už je pryč. Pokud by tato verze nakonec vyšla, byl by zkrátka nejspíš celý Hobit plný náznaků toho, co se později stane v Pánu prstenů.
Byla by to ale trochu škoda. Vytratila by se ona přitažlivá pohádkovost a komediálnost, kterou Tolkienova první středozemská knížka učarovala generacím čtenářů. Spisovatel si to po reakcích svého okolí rychle uvědomil a přepisování díla zanechal. Jedinou větší změnou, kterou Hobit prošel pod vlivem Pána prstenů, se tak nakonec stalo ono již zmíněné přepracování Bilbova setkání s Glumem.
