Nový film Wonka je nyní v kinech, a tak je načase se ohlédnout za všemi třemi filmy o Willym Wonkovi a trochu je zhodnotit. Od první filmové adaptace slavné dětské knihy Roalda Dahla uplynulo již několik desetiletí. V roce 1971 vstoupil na plátna kin filmem Pan Wonka a jeho čokoládovna, poté v roce 2005 přišel Karlík a továrna na čokoládu od Tima Burtona a letos byl uveden prequel s Timothée Chalametem lakonicky nazvaný Wonka. Každý z těchto filmů obsahuje muzikálová čísla, nabízí svéráznou verzi Willyho Wonky a samozřejmě nechybí ani slavný zlatý lístek. A i když kvalita filmů kolísá, každý z nich svým způsobem přinesl divákům radost.
Foto: Warner Bros.
Příběh ožil v roce 1964 a netrvalo dlouho a dočkal se i hrané podoby. Byl to Gene Wilder, který si jako první nasadil klobouk Willyho Wonky a který tančil valčík po své továrně na čokoládu. Na jeho výkon se dodnes vzpomíná s velkou úctou a nostalgií. Burtonův Karlík a továrna na čokoládu vše trochu pozměnil, ale přitom zachoval podstatu příběhu. V hlavní roli Willyho Wonky se objevil Johnny Depp, film se vrátil k původnímu Dahlovu názvu a objevil se v něm Wonkův otec. Nejnovější Wonka je sice třetím filmem série, ale je to prequel k prvnímu filmu, který zkoumá původ Willyho Wonky před otevřením jeho továrny.
Karlík a továrna na čokoládu (2005)
Bizarností je tu spousta, ale pojetí Tima Burtona je až příliš ujeté na to, aby bylo nejlepší.
Na třetím místě je Karlík a továrna na čokoládu. Film, který se setkal s vynikajícím hodnocením na Rotten Tomatoes, ale diváci hodnotili převážně negativně a fanoušky Wonky dlouhodobě polarizuje. Burtonovo pojetí příběhu postavilo do popředí Willyho Wonku a méně se zaměřilo na Karlíka v podání Freddieho Highmorea. A zatímco Deppova verze postavy vypadala nejvypiplaněji, jeho interpretace Willyho Wonky byla méně roztomilá a o něco strašidelnější. Co filmu škodí asi nejvíce, je použití flashbacků, které odhalují minulost Willyho Wonky, a také setkání s jeho otcem, které působí trochu těžkopádně a odvádí pozornost od současného příběhu.
Jsou to právě flashbacky, které nijak neprospívají tempu filmu. Burtonův filmařský styl je sice po celou dobu zřetelný a jasný, ale Karlík a továrna na čokoládu je rozhodně méně kouzelný, rozmarný a svůdný v porovnání s dalšími dvěma filmy z této série. CGI také není jeho nejsilnější stránkou a hudební čísla, ačkoli jsou vítaná, nedosahují potřebných kvalit. Přesto má Burtonova adaptace své silné stránky. Přesněji odpovídá předloze, kostýmy a výprava jsou vynikající a příběh přináší do filmu jisté tajemství.
Wonka (2023)
Wonkovo sladké přátelství s dívkou jménem Noodle je to, co prequel prodává.
Film Wonka, který režíroval Paul King podepsaný pod oběma Paddingtony, se odehrává několik desetiletí před filmem Pan Wonka a jeho čokoládovna. Film je stylově nejblíže původní adaptaci a písničky, které v něm zazní, jsou občas chytlavé a hravé. To, co dává Wonkovi náskok, je ústřední vztah mezi Chalametovým Wonkou a dívkou Noodle Calah Laneové, sirotkem, který uvízl v prádelně paní Scrubbitové bez naděje na vysvobození. Noodlesovýma očima lze nahlédnout přitažlivost excentrického Wonky a ve filmu vystupuje do popředí čokoládová (můžeme-li to tak říct) zasněnost a uměřenost.
Svět, který Wonka obývá, je zářivý, fantastický a nadějeplný navzdory zlotřilým plánům čokoládového kartelu a rozhodnutí udělat z nich spíše komiksové protivníky je světlým bodem filmu. Zábavné jsou i Wonkovy originální písničky. Přesto pro někoho může být film příliš sacharinově umělý a kritika se rozchází v názorech na Chalametovo ztvárnění Willyho Wonky a na jeho schopnost zpívat.
Pan Wonka a jeho čokoládovna (1971)
Nic nepřekoná výkon Gena Wildera v roli Willyho Wonky.
Film Pan Wonka a jeho čokoládovna byl sice uveden už v roce 1971, ale obstál ve zkoušce časem a zůstává nejlepším ze tří filmů o Willym Wonkovi. Ano, je v něm možná trochu nostalgie, ale písničky jsou chytlavé a filmem prostupuje charisma hlavního hrdiny a hluboký smysl pro úžas. Gene Wilder hraje Willyho Wonku s šibalským leskem v očích a jeho výstřelky jsou spíše magické než děsivé. Herec dokáže diváky snadno vtáhnout do světa Willyho Wonky a navozuje kouzelnou fantazii, která je zábavná i bizarní zároveň.
Je ústřední postavou filmu, ale nijak to neubírá na roli Karlíka ztvárněného Peterem Ostrumem. Pan Wonka a jeho čokoládovna sice není zcela tak věrný Dahlově knize, ale tvůrčí svoboda, s jakou byl film natočen, celkově filmu prospívá. Postavy jsou obecně zapamatovatelné, jejich provedení je jedinečné a film notně stylizovaný, což ale nezastiňuje děj ani jeho ponaučení. Film je také vizuálně podmanivý a jeho scénografie a výprava fungují v tandemu, což přispívá k budování fiktivního světa a nepůsobí ani po letech nijak zastarale. První film o Willym Wonkovi není dokonalý, ale přesto je svým způsobem výjimečný.
