Když moderní filmy potřebují obří davové scény, zpravidla povolají trikaře a mohutné zástupy přičarují skrze špetku počítačové magie. Před lety ale takovou možnost tvůrci dosud neměli a často museli sehnat jen těžko uvěřitelné množství komparzistů.
Třeba němý film Metropolis85 %, v době své premiéry vůbec nejdražší snímek dějin, naverboval údajně 37 000 komparzistů. Jeho režisér Fritz Lang měl dokonce i leckdy velmi specifické požadavky. Žádal prý 4000 plešatých mužů, leč nakonec se našlo „jen“ 1100, kteří si byli ochotní oholit hlavu.
Požadoval také pětistovku chudých dětí z tehdejšího Berlína a nechal je stát ve vodě, aby mohl natočit scénu zatopení. Teplota vody pak byla údajně poměrně nízká, aby malé komparzisty přešla chuť na nějaké mladistvé skopičiny.
Oproti bezmála čtyřiceti tisícům lidí, kteří se zúčastnili natáčení Metropolis, možná vypadá film Desatero přikázání81 % se svými 14 000 na první pohled jako chudý příbuzný. Pokud ale znáte biblický příběh o Mojžíšovi a jeho vyvedení Izraelitů z egyptské země, možná si vzpomenete i na jeden podstatný detail.
Izraelité neodešli sami. Vzali si s sebou i zvířata. Spoustu, spoustu zvířat. Filmaři jich pro účely natáčení shromáždili těžko uvěřitelných 15 000. Režisér Cecil B. DeMille si povolal na pomoc 88 asistentů, kteří celou tu obří masu lidí a zvířat usměrňovali.
Čtyři roky po Desateru přikázání měl pak premiéru další velkofilm zasazený do starověku, Spartakus82 %. Režíroval ho tehdy teprve dvaatřicetiletý Stanley Kubrick a tvůrci pro bitevní scény najali údajně snad přes 50 000 lidí. Mezi nimi byli i příslušníci španělské armády, kteří si ve filmu zahráli římské legionáře.
Podle všeho vůbec nejvíce komparzistů ale potřeboval snímek Gándhí85 % z roku 1982. Vyžádala si je scéna Gándhího pohřbu, která se tak dostala do Guinessovy knihy rekordů. Jejího natáčení se totiž zúčastnilo zhruba 300 000 lidí, z nichž údajně plné dvě třetiny dorazily zcela dobrovolně bez nároku na odměnu.
Píšeme zhruba, protože přesné číslo samozřejmě nikdo nezná. Podle dobovýchnovinových článků mohlo jít i o 350 nebo snad až o 400 000 lidí. Zhruba třem tisícům pak tvůrci rozdali dobové uniformy a další oblečení, aby je kamera mohla zabrat i zblízka. 1500 indických vojáků se muselo naučit stylu pochodování ze čtyřicátých let.
Pomyslnou tečku za filmy plnými zástupů komparzistů udělal až přelom tisíciletí a již zmíněný nástup digitálních efektů. Možná vás ale překvapí, že i některé relativně nové snímky vedle počítačů stále ještě používaly úctyhodné množství živých lidí.
Takový Pán prstenů samozřejmě při vytváření gigantických bitev mezi skřety a lidmi použil slavný software MASSIVE, natáčení se ale prý přesto zúčastnilo přes 20 000 komparzistů. S natáčením pomáhala dokonce i novozélandská armáda.
